Slábne nám stisk ruky? Záleží délka života na tom, jestli dokážeme otevřít zavařovačku?

V 80. letech měli američtí vysokoškoláci (20–24 let) jeden z nejsilnějších stisků v celé populaci. Dnes síla stejné věkové skupiny značně propadla, a to až tak moc, že je překonávají i čtyřicátníci. Za posledních 30 let upadla síla průměrného lidského stisku o 20 % – to všechno za jedinou generaci. Jak je to možné, a proč by nám na tom mělo záležet?

Síla stisku ruky se měří třeba přístrojem zvaným MAP, který používají v rehabilitačních ústavech při léčbě po nehodách. Vypadá jako pružinový posilovač prstů.

Dítě vyklouzne na svět a doktoři ho zabalí do osušky. Matka ho chvíli chová v náručí, nakonec ho ale předá mladému profesorovi. Ten vezme sotva hodinové novorozeně a vloží mu do rukou klacek. Dítě ho pevně uchopí. Profesor začne klacík zvedat do vzduchu. Dítě se drží. Drží se a visí a třepetá nožičkami ve vzduchu a křičí a pláče, ale nepouští se…

V roce 1892 provedl profesor Louis Robinson sérii pokusů na více než 60 novorozeňatech, z nichž polovina nebyla starší než 1 hodinu. Až na dvě z nich se všechna byla schopna udržet na tyčce po dobu alespoň 10 sekund, některá vydržela skoro půl minuty a v jednom případě dokonce minutu.

Čtvrtého dne po narození se už všechny děti byly schopny udržet alespoň půl minuty. A co je zajímavé, mnoho z nich ani neplakalo nebo nevykazovalo známky nepohodlí až do okamžiku, kdy jejich úchop začal slábnout.

Podobné experimenty by dnes jen stěží prošly etickou komisí, ale nabízejí nám zajímavou informaci, která nabývá na významu, když se podíváme na poslední objevy amerických lékařů.

Otevřete zavařovačku?

V roce 2015 vědci zjistili, že síla našeho úchopu je nepřímo úměrná všem příčinám úmrtí. „Síla úchopu byla silnějším predikátorem úmrtí než systolický krevní tlak,“ tvrdí profesor medicíny Darryl Leong.

Síla stisku souvisí s mnoha dalšími známkami stárnutí, respektive se stárnutím našeho těla. Nejde přece tolik o věk, ale o to, jak dobře na tom jsme tělesně a duševně. Proto se měření stisku stalo klíčovou metodou pro diagnostiku sarkopenie (ztráta svalové hmoty u starších lidí).

„Slyšel jsem lidi, jak o tom mluví, jako o ,měřícím metru vůle k životu‘,“ řekl doktor Richard Bohannon.

Síla stisku není hlavním ukazatelem zdraví, dokonce mezi ním a naším zdravím nepanuje ani přímá souvislost. Pokud zničehonic začnete pracovat na své síle úchopu, život si tím neprodloužíte. Přesto nám dává důležitou informaci o pacientově kondici, a navíc… snadno se měří.

„Používám ji v podstatě na všechny své pacienty,“ dodal Bohannon. „Dává vám to obecný přehled o jejich stavu, přičemž silnější stisk je lepší než slabší.“

Logický vývoj situace

Na zjištění, že naši předkové byli silnější, než jsme my, není nic překvapivého. Archeologové usuzují z kosterních pozůstatků, že průměrně silný člověk před 5500 lety by překonal dnešní vrcholové atlety. Stejně tak jako opičí novorozeňata snadno překonají lidské dítě ve visu na větvi. Na rozdíl od lidských dětí to potřebují.

Naši předci museli lovit a žili v obecně drsných podmínkách. To se začalo měnit, jakmile přešli k polní obživě.

Otázkou je, kde jsme teď? V moderní společnosti totiž nepotřebujeme sílu – máme místo ní nástroje. Byl to právě náš mozek a síla rozumu, která nás povýšila na samozvané vládce světa. Vytvořili jsme si nástroje, díky nimž se snadno vypořádáme s každým problémem.

Oxfordská univerzita předpovídá, že do 6 let bude většina prací v Americe komputerizovaná. Spíše než rukama budeme pracovat prsty.

Co už je více zarážející, jak rychle naše svalová hmota upadá. I když se podíváme na dnešního automechanika, je pravděpodobně slabší, než byl jeho o generaci starší kolega v jeho letech.

Imunita

Podle imunologa Daniela Davise je imunitní systém každého z nás stejně specifický jako otisk prstů. „Někteří z nás zdědí soubor genů imunitního systému, které jsou obzvláště dobré při zvládání jednoho konkrétního viru. Ale to neznamená, že vy nebo já bychom měli lepší nebo horší imunitní systém. Znamená to jen, že se s určitým typem chřipky vypořádáte lépe než já,“ řekl.

Imunita ale není daná. Jak připomíná imunoložka Natalie Riddell: „Imunitní systém není řízen pouze genetikou. Jeden z mých výzkumů se zabývá tím, jak může stres negativně ovlivňovat imunitní funkce.“ Naše chování ovlivňuje DNA. Fakt. Můžete si o tom přečíst tady.

A stejně jako některé faktory naši imunitu oslabují, jiné ji posilují, například pohyb, sport, otužování, zdravá výživa, kvalitní spánek či meditace. Kdo chce žít dlouhý a zdravý život, měl by trochu zapracovat i na své síle. Je součástí našeho fyzického stavu a v lidském těle všechno souvisí se vším.

Máte silný stisk? Pokud se o sebe staráte a žijete zdravě, určitě máte silnější úchop než ti, kteří o sebe nepečují. Pojištění Mutumutu chce lidi, co se mají rádi, podporovat a nabízí i odměnu. Až 30 %  z ceny pojistného zpět za to, že umíte otevřít zavařovačku.