Chození je nejlepší psychiatr. Vyrazte na špacír, mozek vám za to poděkuje
Tohle určitě znáte. Pekelný týden v práci, nic nestíháte, ráno vám žaludek dělá kotrmelce z nervů, co se zase nepovede. Při životě už vás drží jen vidina pátečního odpoledne a pak, pak si konečně pořádně odpočinete! Jenže když konečně v klidu sedíte u telky, nějak se nedostavuje ten pocit klidu a míru. Pasivní odpočinek vás zjevně uspokojuje jen ve vašich představách. Takže je nám líto, ale musíte do toho trošku šlápnout! Alou ven!
Jestli jste totiž celý den seděli u obrazovky, má váš mozek celkem problém poznat rozdíl v tom, že tohle druhé sezení u obrazovky má být relaxace. Přeperte únavu a dopřejte nohám a hlavě trochu pohybu! Je to to nejlepší, co pro sebe můžete po těžkém dnu či týdnu udělat. I když se vám vůbec, ale vůbec nechce. Na blahodárné účinky obyčejné procházky nedali dopustit Beethoven ani Steve Jobs. Neslibujeme vám hudební sluch ani založení multimiliardové značky, ale minimálně se vám bude líp usínat. A od kvalitního spánku už je to pak ke genialitě jenom krůček. A i kdyby to nevyšlo, mít klid v duši je taky celkem výhra.
Roztrhejte tramvajenku
Ušetříme vás přednášek o tom, jak je pravidelná fyzická aktivita dobrá pro vaše tělo, to je vám asi jasné. Srážka s realitou je ale občas těžká. Vidina, jak se z práce táhnete ještě do fitka, je zkrátka nic moc. Není ale nutné jít vždycky až na dřeň, bohatě totiž stačí, když to vezmete domů pěšky. Zato ale každý den a bez výmluv. A co z toho pro vás kápne? Zaprvé na sebe budete pyšní, že jste v něčem vytrvali. Zadruhé se vám zlepší fyzička, ani nebudete vědět jak. A za třetí: budete mít čistou hlavu a vaše náchylnost ke stresu půjde rapidně dolů. A to celé za půlhoďku z vašeho denního rozvrhu.
Zkraje musíte samozřejmě překonat pár vln nechutenství. Jasně, když je vám mizerně a je pro vás nadlidský úkol odplazit se jen k ledničce, nezdá se vám, že by vám cesta kolem bloku mohla zlepšit náladu, ale jakmile si to párkrát ověříte v praxi, už to bude jenom snazší. Nejlepší lék na blbou náladu je totiž její prevence.
Vyvenčete mozek
V čem je chůze tak zázračná? Tak především je dostupná pro všechny a zvládnou ji i zarputilí odmítači všeho, co zavání sportem. Hlavně je to ale nejsnazší způsob, jak dostat do mozku kyslík, kterého se mu často během dne v sedavé práci nedostává. Naše těla na to totiž nejsou stavěná a počítají s tím, že je v lidské přirozenosti se každý den pohybovat. Když ale přijedete do práce autem a tam pak sedíte jak pecka, mozek budete mít za chvíli přidušený, jste nesoustředění, otupělí a o kreativním myšlení si můžete nechat leda tak zdát.
Proto až příště budete nekonečné minuty hypnotizovat zeď před vámi, jděte se radši chvíli projít. Dojít si pro kafe pět metrů do kuchyňky vám totiž nepomůže. Při svižnější chůzi dýcháte víc zhluboka, srdce pumpuje krev rychleji a všechen ten kyslík navíc putuje do mozku. Ten z toho má radost a začíná opět ožívat, hurá! Navíc každý náš krok celý tenhle proces ještě zrychluje, takže dvakrát hurá! Nárazy nohou totiž posílají směrem vzhůru hydraulickou vlnu, krev proudí, toxiny se odplavují a naší hlavě je tak čím dál lehčeji. Třikrát hurá, váš mozek byl resetován. A výsledek? Problémy se řeší snáze, hlava si totiž dala voraz a vaše podvědomí rozhodlo bez vašich nekonečných analýz. Také se cítíte méně unavení a vaše kreativní schopnosti letí nahoru.
A hlavně se tím nestresujte
Možná už jste slyšeli o ideálním denním počtu deseti tisíc ujitých kroků. Nemusíte se ale bičovat hypnotizováním krokoměru, když si dáte dvacet až třicet minut denně (cesta do práce nebo na vzdálenější oběd) a sem tam to prohodíte víkendovým delším špacírem, vaše hlava vám bude vděčná. Samozřejmě pokud při tom chození nebudete koukat do telefonu. Ale o tom, jak vám váš mobil ničí život, už jste určitě četli stokrát. V telefonu samozřejmě. Naštěstí už jste na konci tohohle článku a můžete se jít projít a celé to pustit z hlavy!
