Jak se dožít vysokého věku? Zdravý životní styl nestačí
Zatímco v roce 1850 se lidé dožívali v průměru pětačtyřiceti let, a pokud bylo někomu padesát, byl už starý, dnes se dožíváme běžně osmdesáti i více let. Vliv na dlouhověkost má nejen zdravý životní styl, ale třeba i pocit samoty. Jak se tedy spolehlivě dožít co nejvyššího věku?
Zájmu vědců i médií dlouhodobě vévodí velká pětka nejsilnějších vlivů životního stylu na zdraví: kouření, alkohol, pohyb, obezita a zdravá strava. Každý z těch faktorů ovlivňuje předpokládanou dobu dožití v řádu let a všechny jsou spolehlivě a opakovaně prokázané.
Špatně definovatelné návyky
Na prvním místě co do škodlivosti stojí obvykle kouření. Definice a výpočty konkrétních studií se ale liší, takže sílu vlivu jednotlivých faktorů neumíme přesně porovnat. Jejich důležitost se totiž mění i v průběhu času a mezi různými zeměmi. Třeba kouření pro většinu z nás dávno neznamená krabičku nebo dvě bez filtru denně jako v historických výzkumech. Obvyklá česká spotřeba alkoholu naopak daleko překračuje „střídmé“ popíjení, jak je definují americké výzkumy. Kouření tak možná trochu přeceňujeme a alkohol naopak podceňujeme.
V hrubých odhadech se ale údaje přibližně shodují: Pokud pijete, kouříte, nehýbete se, špatně jíte a trpíte obezitou, statisticky se dožijete asi o deset až patnáct let méně než zdravě se stravující nekuřák, který pije s mírou, sportuje a udržuje si relativně štíhlé tělo. Nejedná se přitom o roky, které byste strávili v LDN: stejně jako životní styl prodlužuje samotnou dobu dožití, prodlužuje i léta, která prožijete ve zdraví.
Škodlivost samoty
Jednadvacáté století pak přináší smršť výzkumů prokazujících podobně silný vliv psychických faktorů. Zaprvé přínos kvalitních sociálních vztahů. Slavné studie profesorky Hold-Lustad poukázaly na dva faktory, jejichž důležitost se vyrovná těm nejnezdravějším návykům a možná je i předčí: zaprvé subjektivní pocit osamělosti a zadruhé objektivní nedostatek mezilidských vztahů. Obojí spolu přitom vůbec nemusí souviset.
Pocit osamělosti může vyvolávat úzkost a stres nebo zvyšovat depresivitu, aniž by se vůbec zakládal na realitě: stačí představa, že je člověk na všechno sám, opuštěný a nikdo mu nepomůže. Objektivní nepřítomnost nebo nezájem blízkých lidí pak typicky vede k horším zdravotním návykům, zhoršení imunity, zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění nebo horšímu zpracovávání stresu.
Napětí a stres
Samotný stres přitom není nutně špatný. Příležitostné napětí vybudí organismus k činnosti, aby se následně zase uvolnil. Problém přináší buď extrémně velký, nebo chronický stres, který přetrvává, aniž by došlo k opětovnému uklidnění. K tomu dochází zejména ve spojitosti s bezmocí, která nedovolí napnout síly a stresující situaci vyřešit – což je účelem celé biochemické kaskády, kterou pocit stresu spouští.
Setrvalé napětí se pak odráží v celém těle, od problémů s tlakem a narušenou narušené imunitu imunity přes špatné držení těla kvůli zaťatým svalům po problémy se spaním a trávením. Vliv prožívání takového stresu na úmrtnost je rovněž srovnatelný s velkou pětkou nezdravých návyků.
Roky navíc
Pokud sečtete zdravé životní návyky s přínosem spokojeného života s dostatkem uspokojujících vztahů s lidmi a odpočinku, celkový efekt se blíží dvaceti rokům života navíc. Když přidáte preventivní medicínu, včasné řešení případných zdravotních obtíží a trochu štěstí, můžete se místo průměrných českých osmdesáti let dožít stovky.
„Myslím, že pokud někdo máte slušné geny – pokud se vaši rodiče dožijí 80, 85 let, přestože nedodržovali žádnou super zdravou dietu – a pokud žijete správně a nemáte genetická omezení, můžete se snadno dožít sta nebo sta sedmi let,“ shrnuje naše možnosti australský odborník na stravu a dlouhověkost Luigi Fontana.
V Mutumutu máme rádi pohyb a zdravý životní styl. Za radost ze sportu vás odměníme vrácením 20 % z ceny pojištění. Dalších 5 % získáte za to, že nekouříte a 5 % za to, že chodíte na pravidelné lékařské prohlídky.
