Stres, nemoc a deprese? Naučte se myslet pozitivně!
Tabletka, po které se vám zaručeně uleví, i kdyby vás lékárník podvedl a neobsahovala by jedinou léčivou látku. Na spoustu problémů skutečně nepotřebujeme lék. A stres? Ten se dá zmírnit pozitivním myšlením. Žijeme v době, kdy se nám daří dobře, tak co se začít stresovat o něco míň?
Placebo efekt medicína přirozeně využívá. Stovky studií ukazují, že u mnohých léků se efekt placeba vyrovná nebo i předčí samotný biologický účinek léčiva. Zřetelně to dokumentují jak experimenty s falešnou léčbou „prázdnými“ placebo pilulkami, tak naopak skryté podávání léků.
Mnohé léky například proti bolesti, úzkostem nebo depresím vykazují jen minimální nebo úplně neměřitelný účinek, pokud pacient o jejich podání neví. Názornou ukázku síly takového efektu přinesla fiktivní operace pacientů s Parkinsonovou chorobou.
Fiktivní operace
Parkinsonismus způsobuje odumírání jistého typu neuronů – které lze částečně kompenzovat transplantací zárodečných buněk do příslušných center mozku. V jednom experimentu vědci některým pacientům takový zákrok provedli jen fiktivně: vyvrtali jim drobné otvory do lebky, ale transplantaci neprovedli. Svým pacientům přitom skutečně pomohli. Celý následující rok se jim dařilo líp než těm, kteří sice skutečně dostali transplantáty, ale vědci je přesvědčili, že ve skutečnosti šlo jen o placebo.
Léčivá moc placeba se v tomto konkrétním případě ukázala být větší než účinek samotného zákroku. Takové důkazy se objevují opakovaně, u široké škály různých onemocnění. Díky neuvěřitelně silnému účinku placeba také mohou fungovat různé homeopatické, akupunkturní a další zákroky, které postrádají biologicky účinný mechanismus. Pokud pomohou, je to skvělé – nicméně jejich efekt není bezmezný. Placebo může účinkovat jen na problémy, které má pod kontrolou mozek. Což mimo jiné částečně platí i u prevence a zachování zdraví.
Magie placeba
Psychologických i neurobiologických mechanismů, které za zdánlivou magií stojí, je bezpočet. Placebo funguje i u zvířat, která o léčbě nepřemýšlí, stejně jako u lidí, kteří léčbě nevěří. Je proto zřejmé, že za placebem stojí víc než jen přesvědčení: dílem jde nejspíš o jednání okolí a dílem o podvědomou reakci na vědomí, že jsme léčeni. Zásadní roli hraje přesvědčení.
A právě pozitivní očekávání mohou člověku pomoci zachovat si své zdraví. Důkazů je mnoho, nicméně jako ukázka postačí dva:
V jednom z experimentů vědci shromažďovali data o zdraví hotelových pokojských. Některým z nich přitom během testování vysvětlili, že taková práce pokojské, při níž se člověk pořádně naběhá, prospívá zdraví, protože přináší dost pohybu. Ostatním neřekli nic. Když se po měsíci vrátili pokojské testovat znovu, pokojské přesvědčené o zdravotních přínosech svého povolání skutečně vykazovaly několik zlepšení souvisejících s pohybem: snížil se jim tlak a váha.
Zázračně působící výsledky mohou mít prosté vysvětlení: pokojské si mohly uvědomovat, že si pohybem v práci mohou prospět, a přizpůsobit tomu své chování. Přínos takového přesvědčení to ale nezpochybňuje. Navíc následná analýza dat od desetitisíců lidí ukázala, že samotné přesvědčení, že se člověk pohybuje dostatečně, skutečně souvisí s lepším zdravím, bez ohledu na skutečné množství pohybu (které samozřejmě také hraje roli).
Druhý důkaz souvisí s genetikou. Pokud nám genetické analýzy odhalí, že máme sklony k nějakému problému, skutečně se začneme chovat tak, aby se genetické proroctví vyplnilo. Takový problém je známý u genetického testování náchylnosti k závislostem na alkoholu: ještě docela nedávno si vědci mysleli, že pokud dokážeme podle genů najít lidi s vysokým rizikem závislosti, pomůžeme jim, protože přestanou pít. Opakovaně se ale ukázal přesný opak: ti lidé pak rezignují a začnou pít ještě víc.
Efekt pozitivního myšlení
Letošní výzkum ukázal, že totéž platí i o každém z nás. Vědci účastníkům experimentu lhali o jejich genetických predispozicích k obezitě a nedostatečném dýchání. Bezprostředně předtím a bezprostředně poté pak měřili jejich chování i tělesné hodnoty při sportovním cvičení a při jídle.
Lež se přitom skutečně projevila. Lidé, kteří uvěřili, že mají sníženou kapacitu plic, najednou při cvičení hůř dýchali a cvičení rychleji vzdali. A lidé, kteří uvěřili, že mají predispozice k nenasytnosti, se po jídle cítili méně sytí. Efekty přesvědčení byly přitom srovnatelné se skutečnými účinky genů – někdy vyšší, jindy nižší.
Podobné výzkumy ukazují, že je zapotřebí smýšlet o svém zdraví optimisticky. Takže buďte v klidu: žijeme zdravěji než jakákoli generace před námi. A nejspíš se také dožijeme vyššího věku než naši rodiče. A možná se víc stresujeme – ale není dobré se tím příliš znepokojovat. Rozumná dávka stresu nezabije, ale posílí. A ta nerozumná nám sice škodí, ale ne tolik, aby převážila výdobytky moderní medicíny, stravy a bezpečí. Zkrátka jsme na tom dobře – a když si to budeme uvědomovat, budeme na tom ještě líp.
V Mutumutu podporujeme ty, kteří myslí pozitivně a mají rádi zdravý životní styl. Za radost ze sportu odměňujeme vrácením 20 % z ceny pojištění. Dalších 5 % získáte za to, že nekouříte a 5 % za to, že chodíte na pravidelné lékařské prohlídky.
