Nemoci, které lidé kvůli covidu zanedbávali, se v horizontu několika měsíců výrazně ozvou 

Koronavirus nás pomalu pouští ze spárů. Ale není to bohužel jenom dobrá zpráva. Svět prostě není černobílý. Určitě jsme udělali pokrok v telemedicíně a pacienti se naučili víc telefonovat a míň plnit čekárny. Jiní ale lékaře nekonzultovali vůbec a odborníci se teď, co provedou zanedbávané nemoci. V rozhovoru s internistou MUDr. Václavem Vomáčkou jsme zjišťovali, co během epidemie řeší praktický lékař, který má ke svým pacientům tradičně nejblíže.   

Foto: Online Marketing

Pane doktore, jaká jsou dnes základní doporučení pro vaše pacienty? 

Kromě standardních doporučení Ministerstva zdravotnictví a WHO jim radím, aby posilovali imunitu (vitamín C a D, dostatek zeleniny a ovoce, pohyb na čerstvém vzduchu). Co nejvíce sportovat, cvičit doma i venku, běhat, stáhnout si nějakou aplikaci. Ani teď určitě není nutné mít kontinuálně zapnuté zpravodajství a po uklidnění zase náruživě sledovat, jestli se epidemie nevrací. Rozhodně to nezlepšuje psychický stav a úzkosti se u řady pacientů šíří jako lavina. Snažit se udržet si pozitivní myšlení a nadhled – pomůže smích i sex. ☺

Změnil se s epidemií chod vaší ordinace?

Výrazně. Dříve se průměrný počet pacientů pohyboval okolo čtyřiceti denně, v nejkritičtější době koronaviru jsme denně řešili zhruba 40 telefonátů a 40 e-mailů. A dodnes to zase až tolik nekleslo. To představuje enormní zátěž pro lékaře i pro sestru. Přibývá také případů samodiagnostiky a sebeléčení se všemi negativními důsledky. Snažíme se minimalizovat kontakt s pacienty, ale v některých případech to opravdu nejde. Každý den ošetříme průměrně 10 pacientů s takovými potížemi, které nelze diagnostikovat po telefonu ani léčit na dálku. 

Řešil jste nějak plošný nedostatek ochranných pomůcek?

Samozřejmě. Většina praktických ordinací byla naštěstí vybavena zbytkem ochranných pomůcek ještě z přípravy na epidemii eboly. Ty ale většinou vydržely jen na pár dní. Já jsem si v prvním týdnu přivezl a upravil ochranný štít z chalupy, ve kterém běžně třeba řežu rozbruskou. V době, kdy to ještě šlo, jsem koupil pro sebe a sestřičku respirátory FFP3 za asi stonásobek běžné ceny. Obrovský dík za mě patří Josefu Průšovi a jeho projektu Tiskne celé Česko. Doma vytištěný 3D štít mi do ordinace přinesl kamarád, který je zároveň i můj pacient. 

Česká psychiatrická společnost zaznamenala v souvislosti s karanténními opatřeními strmý nárůst psychických poruch, úzkostí a deprese. Pozoroval jste to i mezi svými pacienty?

Samozřejmě. Vysoká míra stresu je spojená nejen s obavami o zdraví, zaměstnání nebo s nedostatečnými finančními rezervami, ale i s klasickou „ponorkou“. Dochází ke konfliktním a kolizním situacím v rodinách. Lidé byli často zavření doma a byli nuceni být pohromadě, na což nebyli zvyklí. Chybělo a chybí jim často i teď soukromí i obvyklé ventily v podobě volnočasových aktivit a hlavně společenského života.  

Jak situaci zvládali pacienti s chronickými onemocněními, jako například diabetes, hypertenze nebo lidé se srdečním či ledvinovým selháním?

To je důležitá otázka. Společnost jako by si dlouho neuvědomovala, že kromě Covidu-19 tu zůstala i všechny ostatní, tedy chronická i akutní onemocnění.  Jejich řešení je často ještě stále odsunuto do pozadí, pořadí priorit je jasné. Ale dluh, který vzniká odsouváním pravidelných a preventivních prohlídek výrazně pocítíme v průběhu následujících měsíců. 

Máte pocit, že krize přináší v důsledku i něco pozitivního? Zvedla se například obrovská vlna solidarity se zdravotníky, řada lidí začala v karanténě běhat, cvičit nebo více myslet na ostatní. Myslíte, že nám to vydrží? 

Samozřejmě vnímám, že část lidí se začala hýbat víc než obvykle. Na základě zkušeností s reprezentativním vzorkem populace nicméně vím, že sportují zejména ti, kdo to měli ve zvyku už předtím. Ostatní se bohužel hýbou ještě méně než dřív a mnozí se navíc přejídají nebo rezignovali na jakoukoli aktivitu.  

Těší nás všechny formy podpory i pozitivní veřejné iniciativy a také, že naše zdravotnictví v této zkoušce zatím obstálo. Faktem nicméně zůstává, že jestliže v době před covidem fungovalo české zdravotnictví jako dobře promazaný stroj, bylo to především díky obětavé práci lékařů a dalšího zdravotnického personálu. V budoucnu se nevyhneme koncepčnímu řešení problémů českého zdravotnictví jako celku.  

MUDR. Václav Vomáčka, 42 let, působí jako praktický lékař na poliklinice Modřany na Praze 4. Více než 11 let pracoval jako internista na oddělení urgentního interního příjmu v pražské nemocnici Na Bulovce. Ve volném čase sportuje, jezdí na hory a věnuje se rodině a včelám. 

Jak říká pan doktor, prevence a včasné podchycení nemocí je základ. Proto ostatně klienti  Mutumutu získávají slevu na pojištění i za to, že chodí na prohlídky. A proto dlouhodobě podporujeme i projekty jako například Loono, které na důležitost prevence  upozorňují. V jejich rozcestníku  prevence se zábavným způsobem dozvíte, jak se o sebe, svoje prsa, varlata, mozek i srdce správně starat a také, kam a kdy zajít na preventivní prohlídku. A protože se často ptáte, zda můžete ušetřené pojistné využít i pro dobročinné účely, můžeme slíbit, že právě s Loono o takové možnosti jednáme. Děkujeme za nápad! 

V Mutumutu máme taky rádi pohyb a zdravý životní styl.  Za radost ze sportu vás odměníme vrácením 20 % z ceny pojištění. Dalších 5 % získáte za to, že nekouříte a 5 % za to, že chodíte na pravidelné lékařské prohlídky.