Je pravda, že obsah vitaminů a minerálů v potravinách drasticky klesá?

Ze všech stran slyšíme mantru o tom, že jídlo přestává obsahovat cokoli výživného. Opravdu máme jíst osmkrát tolik ovoce, abychom do sebe dostali aspoň krapet toho zdravíčka? Nebo se obsah vitaminů a minerálů v potravinách zase tak dramaticky nezměnil?

Možná už jste taky viděli nějakou tu infografiku s barevnými ilustracemi ovoce a varováním ohledně obsahu živin. Naznačují třeba, že dnes musíme sníst až směšně velkou dávku osmi pomerančů místo jednoho, abychom do sebe dostali stejně mikroživin jako před padesáti lety. Nebo že obsah železa v jablkách klesl tak drasticky, že namísto jednoho jich musíme spořádat rovnou dvacet šest.

Opravdu je půda vyčerpaná?

Internet je plný studií, které tvrdí, že živiny v půdě jsou vyčerpané. Ohání se jimi i Scientific American. Nedostatek vitaminů a minerálů v zemině se podle nich promítá také do naší stravy. Pak je ale třeba nezávislá metaanalýza publikovaná v Journal of Food Composition and Analysis, která tyto novodobé mýty zmírňuje.

Její autor a odborník na výživu Robin James Marles poukazuje na to, že výpočty nejsou tak jednoduché, jak se může zdát. Už kvůli obrovským přirozeným odchylkám v rámci různých druhů ovoce, zeleniny nebo obilovin. Navíc podle něj některé studie ukazují malý pokles v obsahu některých prvků, jiné naopak růst (údajně díky hnojení) a další zase, že je to stále stejné.

Dokonce se ani neprokázal rozdíl v obsahu minerálů u rostlin hnojených chemicky a těch, které se hnojí bio hnojem. Citelnější rozdíl v obsahu živin je pak spíš způsoben jiným typem rostlin. Moderní trpasličí odrůdy mají v sobě víc vody a škrobu. Mají sice větší úrodu, ale zároveň se v nich mikronutrienty mírně „naředí“.

Může za to i CO2. Cože? Už zase?

Zdá se být nesmysl, že víc oxidu uhličitého v atmosféře by mohlo rostlinám ublížit. Je to přece jedna z hlavních složek, které používají k růstu. Ukázalo se však, že příliš mnoho CO2 je pro rostliny podobně nezdravé jako příliš mnoho cukru pro člověka. CO2 totiž rostliny „napumpuje“, a mikronutrienty se tím zase naředí.

Celkový počet živin může být stejný, ale ve větší rostlině je jich „na kilo hmoty“ méně. Teorie mluví až o 8% změně v poměru sacharidů k minerálům. Rostlinná strava se s trochu nadsázky stává nezdravým jídlem. Zbytek toho, čím jsou rostliny napumpovány, jsou totiž právě ty sacharidy. Dobré vědět, pokud zrovna přecházíte na veganskou dietu.

Chemie a chlazené jídlo

Pohodlná průmyslová výroba je založena na kombinaci chemických hnojiv a herbicidů. To je způsob, jak pěstovat levně. Jenže současně intuitivně cítíme, že jídlo dnes už nemá vůni a chuť. Ovoce a zelenina nedozrávají na slunci, ale sklízejí se nezralé. A to se projevuje na obsahu živin. Samotná logistika a kult chlazených potravin z druhého konce světa tak na kvalitě ubírají mnohem více než problém s půdou nebo oxid uhličitý.

Obsah vitaminů a minerálů v potravinách je na maximu přesně ve chvíli, kdy se sklidí. Potom to už jen klesá. Například špenát za týden při pokojové teplotě ztratí 100 % vitaminu C. Pokud je skladován při teplotě 20 °C, ztrácí 75 %. Je to proto, že jeho listy jsou velice tenké, a rychle tak podléhá oxidaci, tedy zkáze. Na druhé straně žebříčku je mrkev, která přichází jen o 27 % vitaminu C. Ve srovnání s tím pak procenta spojená s údajným vyčerpáním půdy ztrácejí na naléhavosti.

Takže co pro sebe můžeme udělat?

Dost strašení. Rozhodně nemusíte přestat jíst ovoce a zeleninu, ale ani je do sebe nemusíte ládovat po kilech, jak radí ty infografiky zmíněné na začátku článku. Důležitý je způsob skladování, sklizeň ještě před zralostí a výběr odrůd. Tohle jsou věci, které sice úplně neovlivníme, ale aspoň máme ten luxus, že si můžeme vybrat, co kupujeme. Ideálně sezonní a lokální potraviny – to je to hlavní. Vitaminovou matematiku pak můžeme nechat stranou.

Pokles kvality potravin kvůli zničenému prostředí je sice lákavá mediální zkratka, ale dnešního člověka víc ohrožuje přejídání, jídelníček, ve kterém převažují průmyslově zpracovaná jídla, nebo sedavý životní styl. A úplně nejdůležitější je dbát na svoje zdraví a prevenci celkově. Jíst pestře, hýbat se, chodit k doktorovi, posilovat imunitu. Čím dřív začnete, tím líp zvládnete každou další zimu.

Neodkládat prevenci, to je i naše nepsané heslo. Proto vám v rámci prevenčního programu vracíme až 20 % pojistného za to, že sportujete, 5 % za pravidelné kontroly u lékaře a 5 % za to, že nekouříte.