Meditace neznamená jen zbavit se myšlenek, říká lektor Tomáš Reinbergr

S meditací je spojená řada zbytečných předsudků. Třeba že je k ní potřeba ticho, čas, prostor nebo velká trpělivost. O tom, že meditovat se dá i v tramvaji a že efekt se dostaví už po 20 minutách, jsme si povídali s lektorem védské meditace Tomášem Reinbergrem.

Tomáši, jak jste se dostal k meditaci?

Nikdy jsem nebyl úplně skeptik k alternativním věcem, ale z rodiny jsem byl veden spíše ke kariéře, materiálnu. Otec byl generální ředitel. Vystudoval jsem VŠE a dlouho jsem řešil spíše podnikání ve sportu a osobní růst. To se změnilo před deseti lety, kdy mi tchyně doporučila desetidenní meditační pobyt Vipassana s thajským mnichem, který přijel do Česka. Prý: střídejte pomalou chůzi a sezení, s nikým se nebavte, nic nečtěte. A to 14 hodin denně.

Prvních pět dní jsem chtěl každý den odjet. Bylo to nekonečné a nic zvláštního jsem necítil. Pátý den jsem toho měl už tak dost, že jsem se tomu odevzdal a najednou jsem pocítil hluboký vnitřní klid. Plnou prázdnotu. Tehdy jsem zjistil, že opravdu existuje nějaký vnitřní svět a že je obrovský. Začal jsem ho zkoumat všemi prostředky.

Po návratu do Prahy jsem techniku praktikoval, ale toho výjimečného stavu už se mi nedařilo docílit. Asi po půl roce jsem zkusil meditační kurz, tentokrát kurz védské meditace s Australanem Timem Mitchellem. Už při prvních dvaceti minutách jsem pocítil podobný stav vnitřního klidu a osvěžení smyslů jako až pátý den na Vipassaně. Od té doby jsem védskou meditací fascinovaný. Začal jsem ji studovat, pomáhal jsem Timovi s kurzy. Za čas jsem se stal sám učitelem, a nedávno jsem o meditaci napsal dokonce knihu.

„Po výdechu musí přijít nádech. Po dni noc. Po aktivitě odpočinek, pasivita.“

Jak se védská meditace liší například od populárního přístupu mindfulness?

Já nejsem proti žádné technice. Podle mě vedou všechny stejným směrem. Ke stavu bez myšlenek. Do stavu bytí, který je protiváhou stavu dělání, ve kterém jsme většinu života, a zároveň odpočinkem od něj. Po výdechu musí přijít nádech. Po dni noc. Po aktivitě odpočinek, pasivita. Každému sedí jiná technika a každá je také jinak účinná. Mindfulness je skvělá technika pro svou jednoduchost, to je podobné s védskou meditací. Podobný je i princip nebránění se – přijímání myšlenek i emocí. Myslím si ale, že pro mnoho lidí je mindfulness nezáživná, protože mimo jiné dlouho trvá, než se projeví její přínosy. 

V čem je tedy védská meditace specifická?

Védská meditace je založena na tom, že si v duchu myslíme svou mantru – osobní zvuk, který se našemu typu mysli líbí, takže ho může bez usilování následovat. Mantra náš nervový systém programuje do módu: „Zklidni se, ale neusínej.“ Díky tomu se snadno a velmi rychle dostaneme dokonce do většího klidu mysli a těla než ve spánku. A když to děláme pravidelně, rychle se zbavíme stresu, dobíjíme energii a získáváme vnitřní spokojenost nezávislou na vnějších podmínkách.

Mantru předávám lidem na systematickém kurzu, který trvá čtyři večery. K tomu učím na workshopech občas ukázkovou, jen o něco méně účinnou techniku pozorování dechu, která je založena na stejných principech.

Obecně se má za to, že meditace pomáhá se zklidněním a soustředěním. Je ale prospěšná i v jiných oblastech? 

Ano, výzkumy meditace obecně – a védské meditace konkrétně – ukázaly obrovské množství přínosů. Celistvější fungování mozku, delší život, méně návštěv u lékaře, snížení depresí, zlepšení spánku, optimalizaci hmotnosti a krevního tlaku, vyšší kreativitu a životní spokojenost. Pro mě osobně je ale nejdůležitější, že meditace je akcelerátorem růstu našeho vědomí. 

Co si pod tím mám představit? 

Pravidelně vymazává stres z našeho systému, a v nás tak vzniká větší vědomá kapacita pro cokoli, kde ji chceme použít. Získáme víc pozornosti, ať už pro práci, vztahy, uměleckou tvorbu, nebo pro vnímání krásy kolem nás, lepší procítění našeho těla, celkově lepší vhledy. Lidé často po kurzu meditace změní životosprávu nebo se odhodlají k jiným blahodárným změnám v životě. Zkrátka najednou více vnímají sebe i okolí a díky pravidelnému času, který tráví sami se sebou v meditaci, nemohou dále ignorovat jemný hlásek, který se ozývá kdesi v podvědomí.

„Meditace je vlastně takový supernástroj pro vyrovnání dnešní hyperaktivní doby.“

Ovlivňuje meditace i fyzickou stránku? 

Ano, meditace je vlastně pravidelný hluboký odpočinek. Hlubší než spánek. A když kvalitně odpočíváme, zlepší se v těle všechno. Proto mohou ustoupit i různé tělesné nemoci, zvýší se nám hladina energie a chuť do života. Mimochodem, můj názor je, že civilizační nemoci jsou způsobeny nerovnováhou aktivity a pasivity v našem životě. Nikdy v historii lidstva jsme neměli tolik vjemů za jediný den, tolik dělání. Tolik informací, změn, nároků na naši reakci.

Myslíte, že jsme prostě přehlcení? 

Stres se nám ukládá v těle. A když je ho moc, tělo je dlouhodobě v režimu stresové reakce. Ta se projevuje vyplavením stresových hormonů, horším trávením, zvýšeným tlakem, neschopností myslet. Následuje somatizace v podobě vyhoření, nespavosti a dalších přidružených onemocnění. Lékem je zpomalit, odpočívat, být pasivní. Proto je meditace stále populárnější. Je to vlastně takový supernástroj pro vyrovnání dnešní hyperaktivní doby – hyperpasivita, která navrací rovnováhu dělání a bytí. Kvalitní nádech po velkém výdechu, abychom mohli zase pořádně vydechnout.

Opravdu platí, že meditovat znamená zbavit mysl všech myšlenek? 

Cílem meditace je sice opravdu zpomalit myšlenky a dotknout se stavu bez myšlenek, takzvaného čirého vědomí. To ale nedokážeme udělat tak, že se myšlenkám bráníme. Proto u mého přístupu s myšlenkami nebojujeme. Vždy, když si jich všimneme, vrátíme se zpět k mantře, která nás vede opět ke zklidnění, do jemnějšího myšlení. Já vnímám myšlenky, emoce, hluky, pocity v těle jako projev zpracovávání a odcházení našeho vnitřního přetlaku, stresu, cílem není je zcela potlačit.

Meditace by tedy měla probíhat hlavně přirozeně? 

V přístupu védské meditace je nám jedno, co se děje v průběhu meditace. Někdy je to příjemné, někdy nepříjemné. Důležité ale je, jak se cítíme po meditaci, jak v průběhu dne, jak večer, když chceme usnout, a jak se nám v noci spí. A tam všude meditace přináší klidnější mysl a zlepšení, jak ukazují výzkumy. Během těch dvaceti minut děláme opak toho, co ve zbytku života s otevřenýma očima. Bereme všechno tak, jak to přichází, v dané chvíli nepřijímáme žádné další impulzy, o nic se nesnažíme, nic nechceme. Samoléčebný proces probíhá sám, automaticky.

Je pro meditaci potřeba nějaké speciální prostředí, třeba tichá místnost?

Jak pro kterou techniku. U védské meditace ne. Ta je určena normálním smrtelníkům, ne mnichům. Meditovat se dá kdekoli, kde si můžeme sednout a myslet si mantru. Takže klidně i v tramvaji, v kanceláři nebo na dětském hřišti uprostřed řevu dětí. Meditovat se dá i tam. Funguje to všude.

Může člověk začít s meditací sám, nebo je lepší svěřit se odborníkovi?

Klidně můžete začít s appkou nebo podle návodu z internetu. U védské meditace je ale potřeba osobní instruktáž, předání osobní mantry a hlavně její správné používání – s lehkostí a bez usilování.

Mohou se meditaci věnovat i hodně zaneprázdnění lidé, kteří obtížně hledají čas, nebo rodiče v přeplněném bytě, kde probíhá online výuka a home office zároveň?

Ano. Náš subjektivní pocit, že tady to nepůjde, neznamená, že to nefunguje. Meditace, kterou učím, trvá dvacet minut a je to lépe využitý čas, než kdybychom spali. Dá mysli i tělu více za velmi krátkou dobu. Je ideální pro dnešní rychlou dobu, nabízí hodně účinku za málo času.

„Účinek meditace, kterou učím já, pocítí většina lidí hned po prvních dvaceti minutách.“

Může být meditace takovou „investicí“ do vlastní psychické kondice?

Účinek meditace, kterou učím já, pocítí většina lidí hned po prvních dvaceti minutách. Cítíme se osvěžení, zklidnění, spokojení zevnitř. Zpomalí se nám dech a tep. Všímáme si více věcí kolem nás, docházejí nám souvislosti. Po čtyřech dnech kurzu už lidé pozorují změny spánku, vnímání ostatních lidí, úrovní energie. A s každým dalším týdnem a měsícem se to kousíček po kousíčku prohlubuje. Pokud někoho potkáme po roce, často si na nás všimne změny. Přesně jak říkáte, je to investice. Čas strávený meditací se nám vrátí na lepším zdraví, větší akceschopnosti a často v lepším vyhodnocení, které akce jsou ty podstatné. A také ve větší chuti do života a radosti z něj.

Víme, že meditace pomáhá zvládat stres. Jak je to s negativními emocemi? Může třeba pomoci zvládat vztek, agresi, smutek?

Ano, pomůže je zvládat. Ale neodstraní je. Stane se spíš to, že meditace v nás postupně rozvíjí odstup, pozici pozorovatele. Stále lépe a jasněji vidíme svoje životní role, situace a také emoce. A když negativní emoce vidíme, cítíme dříve a s větším odstupem, nemusíme se jimi nechat uchvátit a můžeme si vybrat, jak se zachováme, než vybouchneme.

Můžu pravidelnou meditací pozitivně ovlivnit i své okolí? 

Ano, jsem o tom přesvědčen. Naše okolí je velmi ovlivněno, ne-li utvářeno, tím, co vyzařujeme a jaký máme přístup. A pokud vyzařujeme vnitřní spokojenost, radost ze života, klid, empatii, změní se ve vztazích mnohé. Najednou s vámi lidé začnou chtít více být, děti mohou být klidnější i zdravější a kolegové se na vás budou více usmívat.

Tomáš Reinbergr

Lektor védské meditace, jógy, fitkouč a kouč vědomého sportu. K meditaci ho přivedla nespokojenost s důsledky konzumního života. Vede Védské centrum a je autorem knihy Meditace pro normální smrtelníky, ne pro mnichy, která vyjde v červnu. Založil také projekt vaseliga.cz, největší amatérskou sportovní ligu v ČR, a věnoval se i pokeru.

V Mutumutu máme radost, když se staráte o svoje zdraví. I to psychické. Kdybyste k meditaci chtěli přidat také terapii, máme pro vás 50 minut zdarma od našeho partnera Terap.io. Mrkněte do naší aplikace, najdete tam promokód.

Kromě toho vás kryjeme i pro případ depresí, syndromu vyhoření a dalších duševních nemocí.