Syndrom vyhoření může zažít workoholik, rodič na mateřské i vy. Ale není to napořád

Máte pocit, že ze sebe v práci musíte vydat maximum. Toužíte po ocenění druhých. Vaše zaměstnání je pro vás smyslem života a trávíte v něm dlouhé hodiny. Sedí to? Pak zbystřete. Syndrom vyhoření může postihnout i ty, které jejich práce neúnavně baví.

Často se týká těch, kteří pracují v pomoc poskytujících institucích, například lékařů nebo sociálních pracovníků. Těch, kteří do své práce investují nejen spoustu energie, ale i kus vlastní duše. Ale rozhodně ne jen jich. Vyhořet může do své práce zapálený grafik, student ČVUT, a dokonce i máma nebo táta na mateřské či rodičovské dovolené. Co pomůže? Prevence, terapie a to, že na nějaký čas zpomalíte. A samozřejmě dobré pojištění.

Velké zklamání a neobyčejný deníček

Možná ho znáte jako burnout syndrome nebo syndrom vyhasnutí. Psychický stav, který zažívá až pětina Čechů, se může rozvinout v nemoc, co vás doslova vyřadí z provozu. Je zákeřný svým pozvolným nástupem. Zpočátku se ze sebe snažíte vydat maximum, ale postupně přichází chronický stres, vyčerpanost, stavy úzkosti. Následuje pocit obrovského zklamání a ztráty smyslu. Může to vést až k úplnému vyčerpání fyzických i duševních sil.

Syndrom vyhoření zařadila WHO mezi nemoci v roce 2019. Ovšem poprvé jej už v 70. letech popsal psychoanalytik Herbert Freudenberger, který pozoroval personál na své klinice pro drogově závislé a zjištění publikoval v jednom vědeckém časopise pod názvem Staff-Burnout. Syndrom vyhoření také sám prožil. Poté, co vystudoval dvě vysoké školy, založil a vedl zmíněnou kliniku a k tomu se věnoval psychoanalytické praxi, se jednoho dne probudil a nemohl vstát z postele. Zůstal v ní týden. Potom si naordinoval klid bez práce, ale horlivě zapisoval veškeré pocity a změny, které se v něm udály. Tohle nebyl obyčejný deníček – na Freudenbergerovu práci navázala spousta vědců.

Jak syndrom vyhoření přesně vypadá?

Existuje mnoho modelů vývoje. Nejkratší obsahuje tři fáze, nejdelší jich má dvanáct. Fáze syndromu vyhoření se většinou navzájem překrývají a není možné je přesně ohraničit. Fázový model podle Edelwiche a Brodského popisuje čtyři hlavní fáze: idealistické nadšení, stagnaci, frustraci a apatii. Jinými slovy jste na začátku zapálení do práce, ale později přijde „vystřízlivění“ a zprvu nenápadné příznaky jako potíže s usínáním nebo ranním vstáváním. Další fáze už charakterizují změny nálad, pokles výkonu a soustředění, deprese, úzkosti, snížené sebevědomí nebo problémy ve vztazích. A k tomu řada problémů na fyzické úrovni, například bolesti hlavy nebo chronické záněty.

Není to však jen problém těch, kteří chodí denně do práce. Vyhoření často postihuje také rodiče na rodičovské dovolené. I celodenní péče o potomky si může vyžádat daň v podobě psychického a fyzického vyčerpání. A od toho už je jen krůček k burnout syndromu. Cítíte se unaveni hned po ránu? Dělá se vám špatně při představě dalšího stereotypně stráveného dne doma? Nemáte chuť mluvit s přáteli, natož s nimi někam zajít? Bolí vás celé tělo, nadměrně se potíte a k tomu nemůžete v noci spát? Pak byste měli zpozornět i vy.

Jak se pozná, že „to“ máte

Jak poznat syndrom vyhoření? Poté, co vyšel Freudenbergerův výzkum, se na to ptalo čím dál víc lidí. Psycholožky Christina Maslach a Susan Jackson například vytvořily standardizovaný dotazník, dnes známý jako Maslach Burnout Inventory, pomocí kterého se dá zjistit, zda směřujete k vyhoření, nebo ne.

Abyste zjistili, jestli syndromem vyhoření skutečně trpíte a začali včas řešit léčbu, je ale nutný rozhovor s odborníkem. Mrkněte třeba na stránku našeho partnera Terap.io, můžete si tam vybrat z řad prověřených terapeutů, kteří vám poskytnou online konzultaci z pohodlí domova. A i když vyhořelí (zatím) nejste, terapie může posloužit jako prevence. Rozhodně to není žádná ostuda, naopak. Na naše klienty čeká v aplikaci Mutumutu promokód, ten zadejte, až si budete u Terap.io rezervovat termín. Získáte tak první padesátiminutové sezení zdarma.

Syndrom vyhoření a neschopenka?

I to se může stát. Několik týdnů na nemocenské může být to nejlepší, co vás v takovou chvíli potká. Před výpadkem příjmů vás pak ochrání pojištění pro případ pracovní neschopnosti. Věděli jste, že pojištění Mutumutu v tuto chvíli jako jediné na trhu kryje pracovní neschopnost v plném rozsahu, včetně psychických nemocí?

Je dobré vědět, že pojišťovny vás spíš nepojistí na nemoci, které vám už předtím byly diagnostikovány. U nás je to trochu jinak, protože každého klienta posuzujeme individuálně. V každém případě je však lepší si pojištění sjednat s předstihem. A nezapomínat na prevenci. Pak už vás opravdu nic nezaskočí.

Chraňte se proti vyčerpání

Opakujeme to často, ale prevence je opravdu důležitá. Syndrom vyhoření totiž postihuje i ty, které jejich práce baví. Často si ho uvědomí až ve chvíli, kdy je s panickou atakou odváží sanitka. A i potom ho řada lidí bere na lehkou váhu. Sám Freudenberger se po překonání prvotních příznaků vrátil do stejného tempa, na které byl zvyklý.

Lékem na vyhoření je podle odborníků odpočinek, jenže ten si mnoho z nás už nějak neumí naordinovat. Přece jenom to zkuste:

Práce vs. volný čas. Zamyslete se nad tím, kolik času trávíte v práci a kolik volnočasovými aktivitami. Pokud první výrazně převažuje nad druhým, zkuste to přehodnotit. Nemusíte nutně snížit míru pracovního nasazení, ale pracovní den ohraničte. Pracujte „od do“, i když vám to mozek zprvu nebude chtít dovolit. 

Volné dny. Mějte aspoň dva v týdnu. Nemusí to být zrovna víkend, udělejte si volno, kdykoli je to možné. O volných dnech nepracujte. Opravdu. Zkuste si vypnout veškeré notifikace na mobilu, počítači i chytrých hodinkách. Nejdřív se vám bude zdát, že skončí svět, ale věřte, že fakt neskončí.

Odpočívejte. A odpočinkem rozumějte činnost, která se naprosto liší od toho, co děláte v práci, ať už je to plavání, dlouhá procházka, nebo spánek. 

Nebuďte na sebe tak tvrdí. Vyhoření je také popisováno jako důsledek nerovnováhy mezi původním profesním očekáváním a realitou, které člověk později čelí. Snižte nároky na sebe samé. Nemusíte být vždy perfektní. 

Mluvte o tom. Setkávejte se s lidmi. Hovořte s přáteli o svém životě a problémech, nebojte se jim otevřít. A bez obav se svěřte se do rukou odborníků. Nemusí to znamenat dlouhé měsíce nebo snad roky terapií. Může vám pomoct třeba hned ta první.

Dobré pojištění je základ. V Mutumutu vždycky říkáme, že hlavní je mít pojištěné to nejdůležitější: život, invaliditu a pracovní neschopnost. Pak vás psychické ani tělesné trable nezaskočí.