Co diabetici chtějí, abyste věděli. Jak je to s příznaky cukrovky, dia jídlem a proč se nevyptávat?

Možná má diabetes váš děda nebo vaše kolegyně, ale to ještě neznamená, že o jejich nemoci víte všechno podstatné. Vybrali jsme nejčastější mýty, ať už jde o příznaky cukrovky, její léčbu, nebo stravování diabetiků, a uvádíme je na pravou míru. Některá fakta překvapila i nás!

1. Není jen jedna cukrovka

Možná víte, že existují dva hlavní druhy: diabetes mellitus 1. a 2. typu. Ale víte, že jsou hodně odlišné? Cukrovka 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém si tělo neumí vyrábět vlastní inzulin. O tom, jestli se u vás rozvine, rozhoduje spousta faktorů, ale zjednodušeně můžeme říct, že je vrozená. Neumíme ji zatím vyléčit, dá se však takzvaně kompenzovat. Musíte si aplikovat inzulin a je dobré, když k tomu správně jíte a hýbete se.

Diabetes 2. typu se u většiny pacientů projeví později v životě. Hodně lidí si ho spojuje s nezdravým životním stylem, ale tak jednoduché to taky není. U někoho může za vše genetická zátěž. U jiného roky fast foodu nebo málo pohybu. Většinou je to kombinace. Cukrovka 2. typu se může (ale nemusí!) objevit dohromady s obezitou nebo metabolickým syndromem. Čím dřív ji zachytíte, tím spíš se dá vyléčit.

Aby toho nebylo málo, máme ještě těhotenskou cukrovku a velmi vzácné formy diabetu MODY a LADA. O těch zase jindy. Každopádně: jsou různé druhy, projevy a příčiny cukrovky. Takže když vám někdo řekne, že má cukrovku, nepředpokládejte, že víte, co mu je, jak se cítí nebo jak moc „si za to může sám“.

2. Není to o cukru ani dia sušenkách

No dobře, je to i o cukru. Ale v jedné studii si třeba víc než 20 % dotazovaných myslelo, že za diabetes jednoduše může nadměrná konzumace sladkostí. To není pravda. Ano, diabetici si musí několikrát denně měřit hladinu glukózy v krvi. Ale nesouvisí to s tím, jestli se v dětství cpali gumídky. Takzvaná glykémie se kontroluje proto, aby nedocházelo ke stavům výrazné hypoglykémie (málo cukru v krvi) nebo hyperglykémie (moc cukru v krvi). Když máte problém s inzulinem, může to totiž vést k opravdu vážným zdravotním komplikacím.

A ano, platí, že k vyrovnané glykémii pomůže dobře zvolené jídlo. Ale neznamená to, že vás dílek čokolády pošle na JIPku, nikdy si nedáte pivo a přežíváte jen na dia potravinách. Diabetici si musí „jen“ víc hlídat pravidelnost, množství a složení jídla. Nejčastěji se jim doporučuje některá varianta vyvážené stravy nebo nízkosacharidové diety, což by ostatně prospělo nám všem.

3. Cukrovka neznamená zákaz sportu

Naopak. Pravidelný pohyb pomáhá s kompenzací, a pokud máte diabetes 2. typu a snažíte se o remisi (návrat do původního stavu), je to přímo nutnost. Podle lékařů je rozdíl jenom v tom, že diabetik musí o intenzitě a délce pohybu víc uvažovat. Zase kvůli hladině cukru v krvi. Některé sporty, třeba bojová umění nebo adrenalinové výkony, jsou pro diabetiky ještě rizikovější než pro ostatní. Ale jezdit na kole do práce, pravidelně běhat nebo posilovat můžou úplně stejně jako kdokoli jiný.

Nejste diabetici, ale máte cukrovku v rodině, sklon k nadváze, sedavý životní styl? Pohyb berte jako důležitou prevenci. Je lepší žít zdravě teď než na stará kolena honit remisi. Abyste předešli diabetu 2. typu a prodloužili si život, zařaďte sport do svojí rutiny. Je jedno, jestli dáte osm tisíc kroků denně, chodíte na jógu, jedete crossfit nebo hrajete s kamarády fotbal. Hlavní je se na to nevykašlat.

My vás k tomu moc rádi namotivujeme – svým klientům za zdravý životní styl vracíme až 30 % zaplaceného pojistného. A to se vyplatí hned na několika frontách.

4. Příznaky cukrovky nejsou u všech stejné

Ty nejčastější se shodují. Častá potřeba močit, velká žízeň, zvýšená chuť k jídlu nebo naopak nechutenství, velká únava a dezorientace. To jsou všechno varovné signály: určitě si nechte změřit cukr. U cukrovky 1. typu k tomu ještě přibývají závratě nebo zvracení. Nejčastěji se objevuje u dětí, teenagerů a mladých dospělých, ale může přijít kdykoli. I štíhlý čtyřicátník nebo vrcholový sportovec může ze dne na den skončit na JIPce. U diabetu 2. typu bývá nástup pomalejší a nenápadnější.

Každý člověk je ovšem jiný, takže pokud víte, že máte genetické riziko, všímejte si i méně typických příznaků. Špatně se vám hojí rány, máte tmavé skvrny na krku, vidíte rozmazaně? Zhoršila se vám imunita, erekce nebo dlouhodobá nálada? Jste pořád zmatení nebo podráždění? Všechno to můžou být příznaky cukrovky. Ale nepovažujte nás za bernou minci, nejsme doktor Google. Jděte za obvoďákem nebo rovnou za diabetologem.

Jen jedno víme téměř jistě: pokud máte výše uvedené symptomy, omdlíváte a navíc vám dech zapáchá po acetonu, máte problém. Je to typický příznak ketoacidózy – velmi nebezpečného stavu, kterým vrcholí zvýšený cukr v krvi a chybějící inzulin. Na nic nečekejte a jeďte na pohotovost.

5. Diabetes není hendikep

Máme to štěstí, že je dnes u nás dostupný inzulin, přístroje na monitorování glukózy a specializovaná lékařská péče. Diabetici můžou žít naprosto plnohodnotné životy, které se netočí jenom kolem jejich nemoci. Rozhodně netvrdíme, že (nejen) první kroky po diagnóze nejsou psychicky náročné. Zejména diabetikům 1. typu víc hrozí deprese nebo syndrom vyhoření. Ale nikdo z nás tomu nepomůže tím, že kolem cukrovkáře ve svém okolí budeme chodit po špičkách a chovat se k němu jako k napůl nesvéprávnému pacientovi.

Taky se jich není nutné pořád na něco vyptávat. Nechte je, ať se sami svěří, když potřebují, a řeknou vám to důležité. Třeba co máte dělat, když na ně přijde „hypo“. Ale pokud by vás zajímal odborný výklad nebo diabetická trivia, doporučujeme mrknout třeba na Diabetes.co.uk nebo DIAstyl.cz. Najdete tam spoustu článků, jako je tenhle.

S tou prevencí to myslíme vážně. Taky klientům vracíme 5 %, když chodí na preventivní prohlídky. Ale i když některým nemocem nepředejdete, můžete se aspoň připravit na jejich léčbu. Pojistěte si to nejdůležitější – výpadek příjmů, invaliditu, život – a buďte v klidu.