Nehledejte štěstí v penězích, ale v každodenních maličkostech

Příjemný letní vánek, bosé nohy došlapující tiše na orosenou trávu. Konejšivá vůně mateřídoušky, chuť čerstvých borůvek právě sesbíraných v lese. Cítili jste se někdy šťastní při těch nejobyčejnějších činnostech? Ne, nejste blázni. Štěstí se mnohdy skrývá v úplných maličkostech.

Pamatujete na ty chvíle v dětství, kdy jste běhali po lese, hráli si na indiány, stavěli miniaturní domečky z kůry a šišek a viděli v nich celý vesmír? Vzpomínáte si na to, jak jste jedli meruňkové knedlíky a bylo to tak strašně strašně dobré, že jste nemohli přestat? Nebo ty chvíle, kdy jste se brodili řekou, přeskakovali kameny a měli pocit, že pokud doskáčete až k jezu, zvládnete v životě úplně všechno?

A pak jsme vyrostli. A ty bezstarostné chvíle prostě zmizely. Hraní v lese nahradila práce a povinnosti. Je těžké se zastavit a zhluboka se nadechnout, umět odpočívat, nestresovat se. Je zatraceně těžké umět správně žít. William Saroyan ve svých dopisech radí začínajícím spisovatelům: „Naučte se zhluboka dýchat. Když jíte, vychutnávejte si jídlo, když jdete spát, doopravdy spěte. Celý svůj život se soustřeďte na vlastní mysl, a když se smějete, smějte se z plných plic.”

Štěstí jsou vztahy

Štěstí nezáleží na penězích. Je ukryté v každodenních činnostech, malých rituálech, ve věcech kolem nás. Stačí si jich jen všímat a dělat si život vědomě hezčí. A je také v lidech, kterými jsme obklopeni. Vědci z Harvardské univerzity vedou neuvěřitelných 80 let rozsáhlou longitudinální studii, zaměřenou na otázku kvality lidského života a pocitu štěstí v jeho různých fázích.

Výzkumu se doposud zúčastnilo 456 chudých mužů, kteří vyrůstali v Bostonu mezi lety 1939 a 2014, a 268 mužských absolventů Harvardu z let 1939 až 1944. Zhruba 60 mužů z původních 724 je stále naživu a stále součástí studie, většině z nich je přes 90 let. Postupem času se do studie zapojili i manželky respondentů a jejich potomci, jde tak o jednu z nejrozsáhlejších studií mapujících lidské štěstí.

Její výsledky shrnul profesor Robert Waldinger, současný, v pořadí již čtvrtý, vedoucí studie. Závěr je překvapivý. O fyzické i psychické spokojenosti ve stáří rozhodovala především kvalita mezilidských vztahů. Peníze u respondentů tohoto výzkumu hrály vždy jen nepatrnou roli. Podle výzkumu, který provedl sociolog Ondřej Roubal, hodnota peněz od jisté výše měsíčního příjmu postupně ztrácí svou přitažlivost a pro kvalitu života přestává být určující. Kariéra a z ní plynoucí finanční ohodnocení hrají bezesporu v lidském životě velmi důležitou roli, ale jen do určité míry. Nemusíte se tedy cítit špatně, máte-li zdánlivě práci snů, skvělý plat a před sebou kariérní postup, ale přesto vám něco chybí.

Hygge

Louisa Thompsen Britsová, autorka knihy Hygge, hledá štěstí v rytmu každodenního života, v jeho rituálech a zvycích. Štěstí bývá mnohdy spojováno s aktuálně prožívanými pozitivními emocemi, pocitem blaha, spokojenosti a harmonie. Skandinávský výraz hygge to vystihuje velmi trefně. „Prožívat hygge znamená pocítit intimitu a propojení. Je to pocit zapojení se a účast, vědomí, že náležíme jeden druhému a přítomnému okamžiku. Hygge je pocit hojnosti a spokojenosti, který spočívá v být, nikoli mít,” píše.

Zkuste si ve všední den přivstat, udělat si dobrou kávu a třeba lívance s čerstvým ovocem. Pusťte si vaši oblíbenou hudbu nebo kousek filmu, který můžete vidět milionkrát za rok. Hygge spočívá v tom, že máte málo, ale snažíte se všechno si užít, jak nejlépe dovedete. A tyto chvíle prožitku se skrývají v úplných maličkostech, jako je třeba cesta na kole do práce, kdy vám ranní vzduch jemně čechrá vlasy, společný oběd s přáteli nebo sklenka vína s milovanou osobou v milované kavárně.

Terapie lesem

Teď, když víte, že vaše osobní štěstí nezáleží na penězích, ale spíš na vztazích a dalších maličkostech, je čas pokročit dál. Jděte se projít do lesa zažít šinrin-joku neboli lesní koupel! Vznešený název pro činnosti, které si možná vybavíte z dětství: bezcílné bloumání lesem, chození bosky po trávě, v bahně i po měkkých lesních stezkách. V duchu lesní terapie můžete objímat stromy, ležet s hlavou položenou na mechu s očima zahleděnýma do korun stromů a vědomě dýchat příval chladného vzduchu, který voní jehličím. Podle japonského lékaře Li Qinga, autora knihy Šinrin-joku, japonské umění lesní terapie, má správné praktikování procházek po lese pozitivní dopad na zdraví, snižuje tlak i míru stresu, zlepšuje imunitní systém. Znovunapojení se na přírodu nám pomáhá cítit celistvost i opravdovost života.

Podle závěru mezinárodní konference Landscape and Human Health: Forests, Parks and Green Care, zaměřené na spojitost mezi přirozenou a kulturní krajinou a lidským zdravím, má častější pobyt v přírodě vliv na naše psychické i fyzické zdraví, na pocit štěstí a pohody, odbourává klasický stres, pozitivně působí na syndrom vyhoření. Pravidelné návštěvy lesa mohou snížit krevní tlak a mají prokazatelně pozitivní účinek na léčbu depresí a jiných duševních poruch.

Syndrom vyhoření v dnešní uspěchané době hrozí kdekomu. Mutumutu vás na něj pojistí.  

Káva a větrník

Nevíte, jak začít? Zkuste příště místo do multikina zamířit do lesa na procházku a v neděli do cukrárny na větrník s pořádnou dávkou lahodného krému. Kupte jeden navíc a dejte jej, komu uznáte za vhodné, uděláte mu radost. Jděte s přáteli pouštět draky, udělejte si piknik, kupte si kávu v oblíbené kavárně a věřte, že život se o vás postará.