Potravinové mýty: jak se zrodil Pepek námořník a zázračná mrkev
Rodiče doma i učitelé ve školách, moudré hlavy v televizi či časopisech nám léta říkají, že špenát je dobrý na svaly kvůli vysokému obsahu železa a že mrkev je skvělá na oči. Obojí je mýtus.
Doktor E. von Wolf v roce 1870 napsal a vydal práci o špenátu. Sekl se a napsal špatně desetinnou čárku, a tak měl najednou špenát desetkrát víc železa a stal se zázračnou zeleninou. Jen proto vznikl Pepek námořník, který se vždy nadopuje špenátem, svaly mu naběhnou jako Arnoldovi v Barbarovi Conanovi a už řeže nepřátele hlava nehlava. Tipněte si, kolik let trvalo, než si někdo všiml té špatně napsané desetinné čárky? 67!
Což takhle dát si špenát
Vědci z Německa ji v roce 1937 posunuli na správné místo, ale špenát už zůstal mýtickou zeleninou navždy. I když měl najednou místo 30 mg/100g železa už jen 3 mg. Špenátu neubírá na pověsti ani fakt, že obsahuje tolik železa jako většina ostatní listové zeleniny. To nevadilo ani Čechům, a tak tuto neprávem adorovanou listovou zeleninu oslavili v roce 1977 filmem Což takhle dát si špenát.
I když špenát není zázračným zdrojem železa, je to zdraví prospěšná potravina. Obsahuje hodně vitamínu A, B i C a taky betakarotenu, který chrání pleť před škodlivým sluncem. A přestože vám nevyčaruje svaly, doporučuje se třeba těhotným ženám jako prevence rozštěpu páteře u dětí a také pomáhá při vysokém krevním tlaku, anémii a zácpě. Takže přinejmenším malý zázrak ten špenát přeci jen je.
Mrkev je dobrá na oči? Jen britská válečná propaganda
Ano, ani časté tvrzení, že mrkev je dobrá na oči, není pravda. Přesto tomu lidé věří už 80 let. Kdo a kdy tohle lidstvu nakukal? Bylo to během druhé světové války v Británii. Britské královské letectvo potají používalo radar, díky kterému vidělo výborně i v noci. Jenže aby se tahle supertajná informace nedostala až k nepříteli, muselo se to nějak zakamuflovat.
Papej mrkvičku, je dobrá na oči, slýcháváme od maminek ještě dnes.
Jak vysvětlit skvělé noční vidění? Mrkev. Potravin bylo málo, ale mrkve bylo dost. Krásné marketingové spojení, aby byli lidi nadšení a konzumovali to, čeho je dostatek. A tak armáda stvořila velký zeleninový mýtus. Propaganda to dotáhla a z mrkve se stala hrdinská zelenina, po jejímž požití piloti vidí i ve tmě. No a i když to pak všechno prasklo, věříme tomu mnohdy ještě dnes.
I když i na tomto druhém zeleninovém mýtu něco je. Mrkev totiž obsahuje beta-karoten, látku, ze které v lidském těle vzniká vitamín A, který je důležitý pro správnou výživu oční sítnice. Takže mrkev má nepřímý vliv na zrak. Ale zhruba stejný jako listová zelenina, kukuřice nebo rybí tuk. Dostatek vitamínu A najdete taky ve vejcích či mléčných výrobcích. Přesto nám mrkev chutná a často při její konzumaci cítíme pohlazení od maminky, která šeptá: „Papej, papej, je to dobré na oči.“
Jíte hodně zeleniny, protože chcete být fit, a ne proto, že byste věřili, že po mrkvi uvidíte i ve tmě? V Mutumutu vám dáme až 30 % z ceny pojistného zpátky za to, že si svaly vyrábíte namísto špenátem sportem a cvičením.
