Barevné ovoce a zelenina: čím která barva prospívá organismu?
Barvy fungují v přírodě jako lákadlo i ochrana. Nás lidi fascinují již od dětských let. Mnoho věcí v přírodě funguje na stejném jednoduchém principu. Ovoce a zelenina, které konzumujeme, mají taky mnoho barev a každá s naším tělem dělá něco jiného. Nejlepší je jíst od každé barvy trochu.
Procházíte se lesem. Cítíte vůni jehličí a hub. Odhrnete smrkové větve a za nimi vidíte všude trsy rudých jahod. Nejde se jen dívat, už klečíte v jahodí a dlabete rudé bobulky. Právě jste naletěli na trik. Příroda potřebovala dostat semínka do trávicího traktu nějakého živočicha, a tak plod zbarvila lákavou červenou barvou.
Stejně naletěla vosa a mravenec, kteří opodál uždibují malá sousta. Barva je jako past. Ale bezpečná past. Semínka jahod se dostala, kam měla, na cestu, na jejímž konci jsou spolu s hnojivem zase připravena růst stejně jako jejich předchůdci.
Barva je dokonalá vábnička jen ve spojení s určitými zkušenostmi. Kdyby nám po jahodách bylo vždycky zle, už bychom si nezobli. Ale jahody naproti tomu posilují imunitní systém, asi i proto, abychom se stali ideálními nosiči rostlinných semínek. A stejný vzorec lze dosadit u nespočtu dalších duhových (barevných) potravin.
I rostliny udělají vše proto, aby se rozmnožovaly
Na pomoc si vezmeme chemii. Vědci dokázali identifikovat látky, které stojí za celou tou duhovou škálou rostlin. V našich končinách se nejčastěji setkáme s antokyany, karotenoidy a chlorofylem. Každá ze zmíněných částeček v kombinaci s dalšími látkami, například s vodou a různou koncentrací minerálů, vytváří barevnou podobu všech plodů rostlin.
Zároveň hraje zásadní roli i to, ve které zemi či pásmu se nachází. Zbarvení se totiž může lišit i v rámci menšího regionu. Proč? Roli hrají denní přísun slunce a stínu, druh hlíny, vlhkost a čistota ovzduší nebo nadmořská výška. Tak jako lidskou psychiku definuje široké i blízké okolí a určitá genetická i výchovná předurčenost, formují všechny zmíněné faktory barvu plodů ovoce a zeleniny, včetně záhadné evoluční schopnosti zachování rodu.
Co bylo dřív: jahoda, nebo vosa, která chce sníst jahodu?
Každého ptáka, ještěrku i opici přitahuje trochu jiná barva. Proč, to je záhada. Dokáží se rostliny přizpůsobovat potřebám živočichů, nebo se naopak živočichové přizpůsobují rostlinám? Jednoznačná odpověď neexistuje. Je to jako s vejcem a slepicí. Co ale díky výzkumům víme určitě, je, jak jednotlivé přírodní barvy ovlivňují naše zdraví.
Modrá, fialová a červená (proti zánětům a na ochranu kůže): antokyany
Tmavomodrý potravinový svět je opravdu krásný. Ze všech barev se modrá, fialová a červená nejvíce starají o posílení naší imunity. Kdybychom neměli k dispozici antibiotika, tak bychom museli jíst například černý jeřáb, bezinky, borůvky a maliny po kilech. Proč? Antokyany totiž ve velkém množství dokáží válčit se záněty. Ve zmíněných potravinách je jejich největší koncentrace.
Rozhodně nedoporučujeme spoléhat se pouze na bobule, ale rozhodně jde o dobrý způsob, jak podpořit organismus bojující s těžkým onemocněním. I s rakovinou. Testy prokázaly, že vysoká konzumace antokyanů má pozitivní vliv na boj těla s nádorem. Ale nejde jen o jídlo. Důkazem je lilek, z jehož výrazně tmavého fialového pigmentu se podařila izolovat látka jménem nasunin. A kde se využívá? Při opalování! Chrání pokožku před poškozením. Barvy plodin totiž neslouží pouze k omámení konzumenta, ale také k obraně před příliš intenzivním slunečním zářením.
Žlutá, oranžová a červená (prevence a všeobecná podpora organismu): karotenoidy
Karotenoidy vybarvují potraviny s největším obsahem vitamínu C. Tím vytváří dokonalou kombinaci pro všeobecnou podporu organismu. Jsou skvělou prevencí. Takže pokud vám nic není, je pro vás ideální volbou jíst potraviny zbarvené do žluta, oranžova a světle červené.
Pravidelná konzumace takto barevných potravin brání tělo před bujením rakovinotvorných látek, posiluje kosti, a tím zamezuje vzniku osteoporózy. Ze srdce dělá železný zvon – kardiovaskulární a ischemické choroby mají utrum. Proto si dávejte pozor, abyste zbytečně nevyhazovali tu nejcennější část ovoce a zeleniny, tedy slupku. Největší množství karotenoidů je u mnoha potravin právě v ní.
Zelená (rychlejší regenerace ran, neutralizuje pachy): chlorofyl
Díky chlorofylu existujeme. Zelený pigment dopřává všem živým tvorům hluboké nádechy kyslíku. Proto je to mezi barvami flóry jednička. Ne náhodou nás každého napadne právě zelená, když se řekne příroda. Chlorofyl z plodin, který náš organismus vstřebává, podporuje mezibuněčný přenos kyslíku, zvyšuje produkci hemoglobinu a stojí za rychlejší regenerací vnitřních i vnějších ran.
Největší koncentrace chlorofylu je samozřejmě v bylinkách, například v zeleném ječmenu a majoránce. Mezi zeleninou vyhrává špenát a brokolice. Stejně jako antokyany v lilku má i chlorofyl jednu zajímavou vlastnost. Neutralizuje pachy. Neznamená to ale, že byste si měli strčit do každého podpaží třeba brokolici. Tím by se situace příliš nezlepšila. V lékárnách se však dají pořídit deodoranty na bázi chlorofylu, a pokud se potýkáte se zápachem, určitě to stojí za zkoušku.
S barvami ovoce a zeleniny se to má jednoduše tak, že ideální je jíst duhu. Od každé barvy trochu. Pak na vás čeká ten správný mix, který vašemu tělu dodá vše potřebné.
V Mutumutu podporujeme lidi, kteří jedí zdravě, sportují a nekouří. Nabízíme jim za to až 30 % z ceny pojištění zpátky.
