Jana Králiková: Zdravý životní styl není dieta

Říká, že na životě ji přijde nejtěžší najít svou roli. Ona ji už ale našla. Jana Králiková se věnuje zdravému jídlu, které miluje. Vaří, fotí, bloguje a pořádá kurzy zdravého vaření. To vše s jednoduchou filozofií: Naslouchejte svému tělu. Jak byste to měli dělat a co to znamená v praxi?  

Na svém blogu zasadnezdrave.cz se představujete jako nutriční gastronomka. Co to vlastně znamená?

Tohle označení mělo vtipně reflektovat moji práci, kterou definuje propojení dvou profesí: výživového poradenství a kulinářského umění. Šlo vlastně hlavně o nadsázku, i z toho důvodu, že jsem na volnou nohu odcházela z prostředí konsultingu, kde se to vtipnými názvy pozic jako třeba „Innovation Evangelist“ jen hemžilo. A tak když se mě jednou v nějakém médiu zeptali, čím se vlastně živím, vypadlo ze mě, že „nutriční gastronomií“, protože jsem se tehdy necítila vyhraněná, ale kuchařina a výživa bylo to, co moji práci reflektovalo vlastně nejvíc.

Za ty roky se to ale dost posunulo, takže teď jste mě zrovna přistihla v období, kdy přemýšlím nad nějakou změnou. Vždycky jsem tíhla ke zdravému a rozumnému životnímu stylu, miluju vaření a v obou těchto oborech jsem si taky doplnila vzdělání, jenom už mám pocit, že těch věcí co dělám, je vlastně mnohem víc. V poslední době hodně fotím, stále více cestuju a ty škatulky mě vlastně už vůbec nebaví. Už mi ani nepřipadají vtipný jako dřív.  

Na čem právě pracujete?

Momentálně s manželem dokončujeme „ateliér“ a ten teď zpolyká většinu našeho času. Po pěti letech práce na volné noze v domácím prostředí jsme se rozhodli si vytvořit vhodné pracovní místo s velikou kuchyní, kde se můžu pohodlně věnovat vymýšlení všech receptů, vaření, focení a dalším zakázkám. Je to taková moje laboratoř, do který jsem se totálně zamilovala! Kromě toho vymýšlím nová menu do svých kurzů vaření, fotím, píšu, provázím po Sapě, a tento týden šla do tisku anglická verze kuchařky Modern Vegan Desserts Petry Stahlové, kterou jsem měla tu čest nafotit.

Jaké jídlo je vaším “comfort food” a proč?

Takové jídlo asi nemám. Já prostě miluju jídlo. Obecně. A je jedno jaké, u mě vždycky záleží na náladě a taky na potřebách. O co si moje tělo řekne, to dostane a je jedno, jestli jsou to halušky s brynzou a slaninou, bylinkový asijský salát nebo jablko.

Co na vaření milujete nejvíc?

Svobodu, hraní si v kuchyni se surovinami, a pak taky radost, kterou v lidech vaření vyvolává. Čerpám z toho energii. Na kurzech vaření mě vždycky lidi tak nabijou, že i když jsem zároveň po kurzu vyčerpaná a unavená, stejně pokaždé usínám až nad ránem. Baví mě sledovat, jak lidi objevují nové možnosti, zjišťují, jak můžou chutě a další smysly fungovat. Baví mě to sdílení společné vášně.  

Hodně cestujete, ve které zemi vám nejvíce chutná?

To nedokážu říct. Mně chutná všude, kde cítím, že se vaří poctivě a s láskou. Z kvalitních a jednoduchých surovin. Vlastně si myslím, že jsem dost nenáročná. Takový čerstvě upečený chleba namočený v olivovém oleji, to je prostě strašný žrádlo. 🙂

Ochutnala jste někdy něco, co vám chuťově připadalo bizarní?

Asi je pro mě pořád zvláštní a něčím výstřední hmyz, ale spíš proto, že na to nejsme u nás zvyklí. A takové ty kulturní speciality jako jsou kachní embrya. Sním to, zajímá mě všechno, ale ne vždycky jsem z toho apriori u vytržení. Jsem jen asi obyčejně zvědavá.

Co myslíte termínem “rozumný životní styl”?

Myslíte „rozumný zdravý životní styl“? Že žít zdravě se dá jedině tak, že stojíme oběma nohama na zemi a upřímně, s pokorou a vědomě žijeme tak, aby naše tělo i duše byly v souladu.

Kolikrát denně ideálně jíst a kdy si dát jídlo nejpozději?

Člověk by neměl obecně jíst asi krátce před spaním, protože to má vliv na kvalitu spánku. Když je člověku těžko po jídle a nebo prostě organismus zpracovává a tráví, je vcelku nesmyslné zároveň po těle požadovat stav klidu a odpočinku. To stejné platí i o jídle před sportovním výkonem, kdy je potřeba připravit tělo na (výrazný) energetický výdej a ne ho do toho zatěžovat a stresovat jinou funkcí. Já ale obecná pravidla moc nemám ráda, protože každý jsme jiný. Každý máme jinou konstituci, jinou genetickou výbavu, jsme v různém hormonálním cyklu, ale taky máme rozdílné zvyky i představy o vlastním životě, jiné chutě a potřeby… Takže já jím a piju, když mám hlad a žízeň. A snažím se to nezaměňovat za nějaké chutě a nálady, kterým často podléháme, když jsme třeba ve stresu nebo unavení.

Jako malá jste trpěla alergiemi, astmatem i atopickým ekzémem. Pomohla vám zdravá strava ke zlepšení zdraví?

Teď to bude vypadat, že si protiřečím, když jsem v předchozí otázce odpovídala, že nemám ráda zobecňování, ale zrovna v tomhle případě bych tu odpověď naopak rozšířila, pomohl mi zdravý přístup k životu. Ono to totiž není jenom o jídle, ale právě o tom rozumném nebo zodpovědném, chcete-li, zdravém životním stylu. Kvůli zdraví jsem si řešila s pomocí psychologa svoje dětství a minulost, opustila jsem nefunkční vztah, odešla z práce na volnou nohu… je to hodně komplexní práce na sobě sama, kterou navíc pro sebe musíme udělat z 99 % jen my sami.

Jíte tak, jak radíte ostatním?

Ano. Miluju totiž všechno, co se obecně schovává pod pojmem „zdravá strava“, a zároveň si strašně ráda a s chutí dám kvalitní hot dog se zelím, domácí koblihu nebo poctivé hranolky. Jídlo je o kvalitě a zdravý životní styl není dieta. Navíc ta obecně chápaná „nezdravá jídla“ zdravě nastavený organismus moc nevyhledává.

Je kravské mléko zdravé?

Nemyslím si, že se dá na takovou otázku obecně odpovědět. Jak které, a jak komu může být prospěšné. Ale pokud se bavíme o trvanlivém mléce, které sedí i několik měsíců v regále uzavřené v krabici, a je ošetřeno metodou UHT, tak našemu organismu minimálně vůbec nic nepřináší, spíš naopak.

Co říkáte na stravovací trendy raw, paleo apod.?

Jsou skvělou inspirací, znám spoustu báječných jídel, které do různých stravovacích režimů spadají, i je ráda využívám při své práci. Ale vnímám je právě hlavně jako trendy a jako něco, co nám může oživit „pestrý jídelníček“, který by neměl být příliš omezený, pokud to naše zdraví nevyžaduje.

Na jaře se spousta z nás potýká s jarní únavou. Dá se zmírnit stravou?

Jarní únava je normální jev, kterým naše tělo reaguje na klimatické a další změny odpovídající takovému období, takže spíš než se ptát, jak na takovou věc „vyzrát“ je podle mě důležitější si přiznat, že to tak prostě je. Nejsme roboti, ale živé organismy, a v tomhle období bychom měli jednoduše hlavně víc odpočívat, abychom tělu dopřáli čas, aby se srovnalo. Ale samozřejmě podpořit tělo zdravou stravou je určitě dobrý nápad. Já se třeba snažím spíš víc spát a relaxovat.

Co jaro a půst? Doporučujete?

Doporučuju poslouchat svoje tělo a maximálně zohledňovat všechna naše čtyři roční období, nejen jaro. Každé období má svoje. Suroviny, které odpovídají sezóně a lokální produkci jsou přirozeně nejvýživnější, protože jsou čerstvé a nejedou k nám přes půl planety. V zimě tělo vyžaduje něco jiného než na jaře, v létě, na podzim a naopak. Měli bychom umět vnímat (a pokud to už neumíme, znovu se to naučit) jeho potřeby. Je normální jíst v zimě tučnější a výživnější potraviny a s jarem naopak odlehčovat. V zimě je zima, takže tomu odpovídající se lehké „zakulacení“ je naprosto v pořádku, chrání nás před chladnými teplotami. Naopak v teplých měsících má člověk přirozenou potřebu odlehčovat jídelníček a více se ochlazuje vyšším příjmem tekutin.

Půst je skvělá věc, která vychází z naší historie a tradic, ale nezřízené očisty plné ovocných šťáv (a tudíž ovocného cukru, který vede ke ztukovatění našich vnitřních orgánů) a např. pití abnormálního množství šťávy z řapíkatého celeru (což je bohužel současný trend, který vládne sociálním sítím), který alergikům může způsobit anafylaktický šok, jsou naopak skutečně zdraví nebezpečné.

Dokázala byste říct, v čem děláme v jídle nejčastější chybu?

V tom, že k sobě neumíme být vždycky upřimní a laskaví. Přejídáme se a (zlo)zvyky, které se ale dají prací na sobě odnaučit, často používáme jako výmluvu na všechno. Často tkví kámen úrazu jen v naší pohodlnosti. „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.“

Bez čeho si nedokážete představit den?

Asi to bude znít pateticky, ale bez svýho muže. Jsme spolu denně pět let, a prostě to miluju.

Hřešíte někdy jídlem? Pokud ano, tak jakým?

Jasně. Když mám depku, mám chuť na „prasárny“ jako každý obyčejný člověk. Jsem opravdu úplně normální smrtelník, jako každý jiný. Jen ty depky nemám moc často.

Kdybyste nebyla food blogerka, autorka kuchařky a výživová poradkyně, čím byste byla?

Tanečnicí. Miluju tanec a tajně doufám, že mi jednou třeba zavolají z České televize a nabídnou mi účast ve Star dance. 🙂 To bych moc chtěla zažít. Zase nazout taneční boty, nechat se vést a učit se od profesionála.

V Mutumutu podporujeme lidi, kteří jedí zdravě, sportují a nekouří. Nabízíme jim za to až 30 % z ceny pojištění zpátky.