Kimchi: probiotický zázrak, který buď milujete, nebo nenávidíte
Už dávno nežijeme v době, kdy na nás v restauracích čekal jen řízek s kaší a smažák. Svoboda pohybu a bezbřehost internetu do našeho českého gastronomického světa přinesly čerstvý vítr. Vítr exotických kultur. Pravda, mnohdy vůně vánku umí pořádně podráždit čichové buňky. Především pokud přivane ze vzdáleného Korejského poloostrova. Proč? Protože fenomenální salát kimchi!
Velké objevy často provází notná dávka náhody. Amerika, penicilin a třeba suchý zip. V oblasti stravování to platí dvojnásob. Ještě aby ne, vždyť jde v podstatě o umění alchymie. Jedinečným příkladem je tradiční pokrm kimchi z Koreje. Podivně vyhlížející a ještě podivněji zapáchající kvašený salát z čínského zelí, bílé ředkve, jarní cibulky, chili, mrkve, česneku, zázvoru a rybí omáčky se stal synonymem korejské kuchyně. A také synonymem zdraví na talíři. Patří totiž k několika málo pochutinám, které prokazatelně pomáhají vybojovat střet i s tou nejzákeřnější chřipkou. A to nejenom lidem, ale i zvířatům.
Z hliněných hrnců až do vesmíru
Kimchi patří do skupiny jídel, která na světě existují notnou řádku let. První zmínky o něm lze nalézt v kronikách pocházejících z období Tří království Koreje, tedy již v prvních několika staletích našeho letopočtu. A to ne náhodou. Tato éra se vyznačovala neustálými válečnými konflikty, zákonitě tedy i všudypřítomnou bídou běžného obyvatelstva. Kimchi svým specifickým druhem přípravy, kvašením a skladováním v chladu dokáže vydržet i déle než jeden rok. Je tedy ideální jako železná zásoba na horší časy.
Tradičně se salát nakládal do hliněných mís a zakopával do země, kde si v klidu zrál. Čím hlouběji, tím déle vydržel. Roli „válečného jídla“ si kimchi zachovalo i v moderních dějinách. Nejvýrazněji se totiž pokrm dostal do světového povědomí během války mezi Severní a Jižní Koreou. Důležitost kimchi odráží například televizní seriál M*A*S*H, kde se objevuje hned v několika epizodách. V roce 2008 se národní pokrm dokonce podíval do vesmíru spolu s prvním jihokorejským astronautem.
Záhadný chřipkobijec
Ale dlouhá historie nebo trvanlivost nejsou jedinými přednostmi kimchi. Mnohem důležitější jsou živiny, které se v salátu nacházejí. Vysoký obsah vlákniny, železa, sodíku, riboflavinu, vitaminů B6 a K pomáhá udržovat správné fungování organismu. Největším benefitem je pak bakterie Lactobacillus plantarum.
Právě bakterie, která se řadí do skupiny probiotik, přitáhla pozornost vědeckých pracovníků. A to ve spojení s epidemií SARS z roku 2002. Ohnisko nákazy se nacházelo v Číně, tedy blízko Korejského poloostrova, přesto počet nakažených v Jižní Koreji byl v porovnání s okolními zeměmi minimální.
Během epidemie totiž rapidně vzrostla konzumace kimchi. Toho se chytili vědci a pustili se do sledování vlivu salátu na organismus. První studie z roku 2005 se soustředila na tehdy aktuálního strašáka – ptačí chřipku. Vědci ze Seoul National University krmili salátem 13 nakažených slepic. 11 z nich se postupně uzdravilo. Ovšem nezjistilo se, co přesně dokázalo chřipku porazit.
Po několika dalších studiích došlo v minulém roce k průlomu. Výzkumníci z Korean Food Research Institute odhalili, že obrovské množství zmíněné bakterie Lactobacillus plantarum funguje v kimchi jako antivirotikum. A zřejmě proto se SARS poloostrovu vyhnul obloukem.
Páchnoucí pochoutka
I přes všechna pozitiva existuje velká skupina lidí, kteří se ke kimchi nepřiblíží ani na metr. Důvod? Zkvašená pochoutka má totiž dosti specifický zápach. Je to zkrátka jako se zrajícími sýry. Ne každý si dokáže vložit do úst uleželé tvarůžky. To však neznamená, že kimchi nestojí za zkoušku. Jestli vám přiroste salát k srdci, můžete si ho klidně připravovat sami. A ani vám to nezabere hromadu času. Nechte se inspirovat například receptem Kluků v akci.