Syndrom vyhoření postihuje každého pátého Čecha. Jak se mu bránit?
Moderní technologie, telefon stále u ucha, příliš mnoho práce a absence správného odpočinku. To všechno přispívá k syndromu vyhoření. Mezi nejohroženější skupiny patří pracovníci v sociálních službách, lékaři, učitelé v mateřských školách, manažeři, a dokonce i psychologové.
Zatímco v 19. století chudí pracovali nejdéle, boháči nejméně, dnes je tomu mnohdy úplně naopak. Čím vyšší pracovní pozice, tím déle trávíme v práci, a dobrovolně se tak vracíme do věku páry. Když k tomu přičtete nonstop online pracovní komunikaci a nekonečný pracovní den, vyhoření je na cestě.
Nulová kontrola
Moderní technologie mají to riziko, že přímo lákají k nárůstu administrativy. Absolvování nejrůznějších školení a vyplňování průzkumů, dotazníků, měření času jednotlivých úkonů i efektivity, toto všechno velice rychle zahltí i ty největší fanoušky oboru. Známe to u lékaře. Když mu osmdesát procent času z vaší návštěvy zabere vyplňování dokumentů, kolik nadšení pak zůstane na objevování boje s nemocí? A právě lékaři patří mezi jednu z nejvíce ohrožených skupin.
Hlavním spouštěčem bývá ve většině případů stres a pocit, že ztrácíte kontrolu nad svým životem. „Čím více se člověku jeví určitá situace jako nekontrolovatelná a čím větší pocit bezmoci pociťuje, tím silnější pocit stresu to v něm vyvolává,“ píše v knize Jak zvládnout syndrom vyhoření: Najděte cestu zpátky k sobě psycholožka Mirriam Prieß. Máte-li mizivé rozhodovací pravomoci u důležitých aspektů týkajících se vaší práce, je riziko ztráty energie o to větší. Nejde o to „dělat si, co chci“, ale aby nedocházelo k tomu bezmocnému pocitu jednání „o nás bez nás“. Proto jsou tak úspěšné společnosti s vysokou autonomií zaměstnanců.
Příznaky vyhoření
Tělesné příznaky přicházejícího vyhoření jsou velmi individuální. Někdo pociťuje náhlou slabost, vyčerpání, jiný nespí, ztratí chuť k jídlu, sníží se mu libido. A pozor, nejde o lidi okolo padesátky. Vyhoření se čím dál víc týká mladých lidí. Řada lidí se v honbě za úspěchem a produktivitou naučí tělesné signály ignorovat. Naslouchejte proto svému tělu pozorně, většinou spolehlivě řekne, že máte zpomalit nebo něco ve svém životě změnit.
Lék na vyčerpání je individuální. Někdo potřebuje stimulaci z extrémních sportů a jiný si raději přečte knihu. Nejdůležitější je nakreslit si ostrou hranici mezi prací a volným časem, začít víc odpočívat, věnovat se přátelům, blízkým a činnostem, které nás baví. A mimochodem – nezapomeňte si vypnout notifikace na telefonu a počítač nechte alespoň o víkendu vypnutý. Uleví se vám.
Jak jste na tom?
Pokud si nejste jisti, jak na tom vlastně jste, otestujte se osobnostním testem ICAP. Trvá asi 20 minut. A ať už vám vyjde cokoli, věřte, že nikdy není pozdě začít se změnou.
Potřebujete pestrost ve svém životě, člověče!
Mutumutu podporuje zdravý životní styl a rovnováhu. S námi se syndromu vyhoření bát nemusíte. Za to, že se o sebe staráte, vám vrátíme až 30 % z ceny pojištění. 20 % za radost ze sportu, 5 % za to, že nekouříte a dalších 5 % za to, že chodíte na pravidelné lékařské prohlídky.
