Mutumutu

Nezávazně spočítat pojištění
Mobile menu

Když vás dostanou stresy a duševní choroby, životní pojištění Mutumutu pomůže

Čtení na 7 min
Pojištění Mutumutu pomůže i když vás potrápí duševní choroby i v případě duševních chorob

Když vás dostanou stresy a duševní choroby, životní pojištění Mutumutu pomůže

 

Petra a Tomáš byli kamarádi od střední školy. Petra byla vždy veselá, energická a plná života, zatímco Tomáš klidný, empatický, vždy připravený pomoci druhým. Jak roky plynuly, život je oba ještě v mladém věku podrobil těžké zkoušce.


Duševní choroba vzala Petře radost ze života     

Petra začala trpět depresemi po tragické události, kdy její mladší sestra přišla o život na ferratě v Rakousku. Na výlet měla s ní a dalšími známými odjet i Petra, ale nakonec kvůli pracovním povinnostem nemohla. Vyčítala si, že kdyby tam byla, neštěstí by se nestalo… Snažila se své stavy nejdříve zvládnout sama, ale postupně se zhoršovaly. Ztratila zájem o věci, které ji dříve bavily, byla pořád unavená a vyčerpaná, nemohla ráno vstát z postele a normálně fungovat, spánek jí nepřinášel odpočinek a často se probouzela uprostřed noci s pocitem beznaděje a úzkosti. Jednou z nejhorších nočních můr byly pocity viny a bezcennosti. Petra měla dojem, že zklamala své nešťastné rodiče, když sestru neuhlídala… Duševní choroba jí znemožnila chození do agentury, kde pracovala. Petra se přestala vídat s přáteli, rozpadl se jí vážný vztah, ze všeho měla strach. Často seděla sama doma ponořená do svých myšlenek, neschopná najít cestu ven z temnoty, která ji obklopovala.


Tomáše paralyzoval syndrom vyhoření

Tomáš vystudoval po gymplu medicínu a absolvoval několik misí v rozvojových zemích. Po studiích působil jako anesteziolog v nemocnici. Jeho práce ho naplňovala, věnoval jí vše. Po několika letech neustálého stresu, dlouhých směn a nedostatku spánku však začal pociťovat příznaky syndromu vyhoření. Nejprve si všiml, že je stále víc unavený a podrážděný. Pak přišly fyzické příznaky – bolesti hlavy, žaludeční problémy, nespavost. Jako lékař tušil, že se něco děje, ale snažil se to překonat. Jenže práce, kterou dříve miloval, mu nyní připadala jako obrovská zátěž. Jeho efektivita klesala, dělal chyby. Když už měl pocit, že „jede“ na autopilota, vzal si volno, ale když ho měl, stejně si nedokázal odpočinout, natož se uvolnit. Myslel zase jen na práci a na to, jak se musí vrátit do nemocnice.


Nebát se říct si o pomoc přineslo oběma nový začátek

Jednoho dne se setkali před ordinací psychologa. Oba si naštěstí uvědomili, že své stavy sami nezvládnou, a potřebují odbornou pomoc. Petra začala docházet na terapie a brala léky předepsané lékařem. Zároveň si našla nové zájmy, které jí pomohly znovu objevovat radost v malých věcech. Tomáš si vzal delší volno a začal více pečovat o své duševní zdraví, věnoval se meditaci a pravidelně cvičil, což mu pomohlo najít rovnováhu. I díky vzájemné podpoře dokázali najít cestu zpátky do normálního života.


Invalida nemusí nutně jezdit na vozíku     

Příběh dvou třicátníků je příkladem toho, jak důležitá je vzájemná podpora a porozumění při překonávání duševních obtíží. I když deprese a syndrom vyhoření mohou být velmi náročné, s pomocí přátel a odborníků je možné najít cestu k uzdravení. Ne všichni ale mají stejné štěstí. Podobně jako jiné vážné nemoci, můžou i ty psychické vést k dlouhodobé pracovní neschopnosti a dokonce i k invaliditě. 

Délka pracovní neschopnosti může být u lidí s duševními poruchami velmi variabilní, od několika týdnů až po měsíce. Závisí na mnoha faktorech, včetně typu poruchy, závažnosti symptomů, dostupnosti a účinnosti léčby… Je však třeba počítat s tím, že nejde o žádnou chřipku a pracovní neschopnost je v těchto případech většinou dlouhodobá nebo opakovaná. V roce 2023 zapříčinily duševní nemoci více než 57 tisíc případů pracovní neschopnosti, když téměř dvakrát častěji marodily ženy oproti mužům a průměrná doba pracovní neschopnosti kvůli duševní nemoci byla 81 dnů!

Duševní choroby stojí také za invaliditou více než sta tisíc Češek a Čechů nejrůznějšího věku a jsou druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu


Životní pojištění Mutumutu je i na nemoci duše

A tady už je čas pro nástup životního pojištění, které má za úkol vám zajistit peníze, i když vaše duše onemocní a potřebujete se soustředit na své nitro, a nikoliv všechny poplatky a výdaje, které jsou samy o sobě stresující. 

A protože Mutumutu je férové pojištění, u pracovní neschopnosti či jiných rizik neuplatňuje výluku na psychické nemoci. 

Pojištění pracovní neschopnosti má zajistit váš měsíční příjem při jeho dlouhodobém výpadku. A tak vám začneme platit od 30. nebo 60. dne, podle toho, jakou variantu si zvolíte. Pojistná plnění za jednotlivé pracovní neschopnosti se sčítají, dohromady vám vyplatíme plnění maximálně za 730 dní, s jednou událostí můžete marodit až do limitu 548 dnů (pokud pracovní neschopnost trvá déle, je pak překvalifikována na invaliditu). Hlavně dejte vědět, když se uzdravíte. V Mutumutu máme rádi šťastné konce. A kdyby náhodou nenastal, výluky neuplatňujeme ani v pojištění invalidity. 

 


Zaujalo vás naše pojištění? Můžete si na webu nezávazně spočítat, na kolik by vás vyšlo. A kdyby se vám náš návrh líbil, pojištění si můžete online i sjednat. Bez čekání, bez papírování a za pár minut.


 

Nemáte náhodou nakročeno k syndromu vyhoření?

Syndrom vyhoření (burnout) je stav chronického fyzického a emočního vyčerpání způsobeného dlouhodobým stresem a nadměrným pracovním zatížením. 

Mezi jeho fyzické příznaky patří neustálý pocit únavy a vyčerpání, poruchy spánku, špatné usínání i časté probouzení, bolesti hlavy, kloubů a zad, zhoršená imunita i ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání. Nejde přehlédnout ani psychické příznaky, mezi které patří pocit, že nemáte žádnou energii a že všechny úkoly jsou neúnosné, nedostatek zájmu o práci nebo aktivity, které vás dříve bavily, frustrace, negativní postoje vůči práci, kolegům a životu, pocity selhání a sociální odcizení od rodiny, přátel… Lidé se syndromem vyhoření mají také problémy s udržením pozornosti a soustředěním, častěji zapomínají, mají nízkou produktivitu a sníženou kvalitu práce, úkoly odkládají a únik hledají v alkoholu, drogách či jiných návykových látkách nebo v hraní her.

„Jasně, s tímhle ti pomůžu. Do zítřka? To víš, že to zvládnu! Měla jsem mít volno, ale když to hoří, přijdu o víkendu do práce…“  Že se taky slyšíte? Tak nenechte blikat varovné signály, raději se naučte říkat: „ne“ a nepřebírejte více úkolů, než jste schopni zvládnout.

Vyhraďte si čas na relaxaci a volnočasové aktivity mimo práci, vybírejte si dovolenou, pravidelně se scházejte s přáteli, cvičte, jezte zdravě a dopřejte si dost spánku. A nezapomeňte na sebereflexi – pravidelně zhodnoťte své pracovní zatížení a víc přemýšlejte o tom, co vás motivuje a co vás naopak stresuje. Stres si určitě nevyberete!