Mutumutu

Nezávazně spočítat pojištění
Mobile menu

Psychické nemoci jsou taky nemoci. Proč s nimi některé pojišťovny nepočítají?

Čtení na 5 min
Psychické nemoci, vyhoření a životní pojištění.

Psychické nemoci jsou taky nemoci. Proč s nimi některé pojišťovny nepočítají?

Už se na ně nedíváme skrz prsty, naučili jsme se o nich mluvit a chodit s nimi na terapii. Není to ostuda. Je to skoro nutnost. A pojistit se na duševní nemoci, třeba vyhoření? Teď je to díky Mutumutu snazší než kdy dřív.

Syndrom vyhoření patří mezi nejčastější důvody, proč lidé na určitou dobu „vypadnou“ z pracovního procesu, a přicházejí tak o příjem. Postihuje minimálně pětinu Čechů a ohrožena se jím cítí dokonce víc než třetina lidí u nás. V národní reprezentativní studii na téma „Stres, deprese a životní styl v České republice“ to zjistily Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze a agentura STEM/MARK.

Právě potenciální ztráta příjmu může obavy ještě posílit a daného člověka paradoxně vystresovat – ocitá se tak v začarovaném kruhu. Podobně to ovšem prožívají i lidé s celou řadou dalších diagnóz od úzkostí po bipolární poruchu. Pojištění proti výpadku příjmů by jim přišlo vhod, ale na trhu nic takového neexistuje.  

Syndrom vyhoření patří mezi nejčastější důvody, proč lidé na určitou dobu „vypadnou“ z pracovního procesu, a přicházejí tak o příjem.
Syndrom vyhoření patří mezi nejčastější důvody, proč lidé na určitou dobu „vypadnou“ z pracovního procesu, a přicházejí tak o příjem.

Pojišťovny je tradičně mají ve výlukách, tedy v seznamu věcí a případů, za které a ve kterých pojistné plnění nevyplácejí. Dřív všechny psychiatrické diagnózy v podstatě házely do jednoho pytle, situace se začala měnit až po roce 2000. Pomohl i tlak úřadů, které se duševním zdravím zabývají. Pojišťovny začaly přemýšlet nad tím, jak by psychické nemoci pojišťovat mohly, aniž by je to vystavilo domnělému riziku, že se tak připraví o výdělek.

První kroky k fér přístupu

Mezi první vlaštovky patřilo plnění aspoň pro klienty, kteří byli s duševními problémy hospitalizováni. Později některé pojišťovny přišly s výčtem diagnóz, které z výluk odstranily. Byly to především ty, které jsou v mezinárodní klasifikaci označené F00 až F09, tedy takzvané organické duševní poruchy.

Patří mezi ně třeba i demence, která doprovází Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu. Jedná se zároveň o progresivní choroby a řada pojišťoven stejně uznala plnění pouze u posledních stadií, ve kterých už pacienti nutně potřebují péči někoho jiného.

V následujících letech se problematika posunula ještě dál. Přinejmenším v teoretické rovině. Příkladem toho, jak to může, ale také nemusí fungovat, je Velká Británie. Tamní parlament před osmi lety odhlasoval takzvaný Equality Act 2010 – byl to důležitý krok v rámci antidiskriminačního práva. Mimo jiné zavázal firmy (tedy i pojišťovny) k tomu, aby se vyvarovaly diskriminace klientů na základě toho, že jsou duševně nemocní.

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody

Realita bohužel vypadá jinak, a to i dnes. Letos v lednu o tom psal britský Guardian: posbíral příběhy lidí, kteří takové diskriminaci od pojišťoven stále čelí. Mezi zklamanými zákazníky byla třeba i žena, která trpí posttraumatickým stresovým syndromem po teroristickém útoku v londýnském metru. Pojišťovna s ní odmítla uzavřít jakoukoli smlouvu.

Pojišťovny psychické nemoci tradičně mají ve výlukách, tedy v seznamu věcí, za které peníze nevyplácejí.
Pojišťovny psychické nemoci tradičně mají ve výlukách, tedy v seznamu věcí, za které peníze nevyplácejí.

Nemá přitom žádné tělesné projevy, pouze duševní. Ani její fyzické zdraví však pojišťovna krýt nechtěla. „Chápu to z jejich perspektivy; že nechtějí pojistit na psychické choroby někoho, kdo už měl podobné potíže v minulosti. Ale překvapilo mě, že mě odmítli krýt úplně, zvlášť s ohledem na to, že jsem jinak zdravá jako rybička,“ svěřila se.

Pojišťovna jí odmítla podat vysvětlení – i to je poměrně častý případ. „Některé společnosti jsou naprosto netransparentní,“ řekl Guardianu Michael Henson-Webb, šéf nadace Mind, která ve Velké Británii legislativně reprezentuje právě lidi s duševním onemocněním. „Zdá se, že se někdy rozhodují jen velmi neurčitě, což hraničí s diskriminací.“

Jak to mají velcí hráči

Přes to všechno se situace lepší a pojištění se pomalu otevírá širšímu spektru diagnóz. Nejen ve světě, ale i u nás. Například Pojišťovna České spořitelny už kryje invaliditu III. stupně u všech diagnóz od F00 do F99. Invaliditu I. a II. stupně ale zatím stále pouze u prvních devíti čili organických duševních poruch, o kterých byla řeč výše.

Přes to všechno se situace lepší a pojištění se pomalu otevírá širšímu spektru diagnóz. Včetně vyhoření.
Přes to všechno se situace lepší a pojištění se pomalu otevírá širšímu spektru diagnóz. Včetně vyhoření.

To Aegon má zatím ve výlukách všechny psychické diagnózy. Allianz také – výjimkou je jen invalidita u vybraných, jasně identifikovatelných diagnóz. Metlife je na tom podobně a vybrané diagnózy kryje jen v případě, že je potřeba péče třetí osoby.

A my v Mutumutu? Kryjeme diagnózy od 0 do 99

Pojištění Mutumutu je na českém trhu unikátní: kryje všechny psychické i psychiatrické diagnózy pro případ, že kvůli nim dojde k výpadku příjmů. I na psychické choroby se stahuje našich 8 pochopitelných výluk. Pokud je příčinou psychické choroby například alkohol, kterému holdujete už roky, v takovém případě od nás peníze bohužel nedostanete. Jinak je ale jedno, jestli se jedná o krátkodobou depresi třeba po smrti blízkého, už zmiňovaný syndrom vyhoření, nebo déle trvající potíže. V případě pracovní neschopnosti nebo invalidity vám bude Mutumutu vyplácet měsíční rentu po celou dobu jejich trvání.

Náhlé životní zvraty člověk nikdy nečeká. Může se to stát, i když sportujete a jíte zdravě. Jednoduché online životní pojištění Mutumutu vás na eventuální výpadek příjmů pojistí. Takže pak v nemoci, kdy máte hlavu plnou jiných starostí, nemusíte řešit finance. A můžete si udržet finanční standard jako dřív.