Výpočet nemocenské: kolik opravdu dostanete při pracovní neschopnosti?

Nikdo z nás si nepřeje skončit na neschopence, ale občas se tomu prostě nevyhneme. Dobrá zpráva je, že existuje nemocenská, která nám alespoň částečně pomůže překlenout dobu, kdy nemůžeme pracovat. Ta špatná – není to náhrada mzdy jedna ku jedné a někdo na ni vůbec nemá nárok. Přečtěte si, jak se nemocenská počítá a jak funguje její vyplácení, ať víte, jestli vás v kritických chvílích podrží.

Kdo má nárok na vyplácení nemocenské a kdo bude mít smůlu

Na první pohled by se mohlo zdát, že nemocenskou dostane každý, kdo onemocní. Realita je ale trochu jiná a spousta lidí zjistí až ve chvíli, kdy jsou nemocní, že jim žádné peníze od státu nepřijdou. A to je hodně nepříjemné překvapení.

Kdo má nárok na nemocenskou?

• Zaměstnanci – pokud máte pracovní smlouvu, nemocenská se vás v zásadě týká automaticky. 
• Brigádníci – jestli pracujete na dohodu (DPP/DPČ), záleží na výši výdělku. Pokud se z ní odvádí pojistné na nemocenské pojištění, máte nárok i na nemocenskou.
• Všichni, kdo si sami platí nemocenské pojištění. Ať už jde o OSVČ, nebo naopak lidi bez práce.

Kdo tedy ostrouhá?

• Lidi s nízkými úvazky, respektive příjmy (do 4 500 Kč hrubého měsíčně) nebo dohodami, kde se neodvádí pojistné na nemocenské pojištění (DPČ s příjmem do 4 500 Kč, DPP s příjmem do 11 500 Kč).
• OSVČ, které se rozhodly šetřit a neplatí si nemocenské pojištění samy (pozor, nepleťte si nemocenské pojištění s povinným zdravotním pojištěním). A ruku na srdce – neplatí si ho spousta podnikatelů. Jenže když pak přijde nemoc, zůstávají úplně bez příjmu.

Každý, kdo není účastníkem nemocenského pojištění – např. studenti nebo lidé na rodičovské. Tyto osoby však nejsou výdělečně činné, při nemoci tedy o žádný příjem nepřijdou. Pokud si přivydělávají, týkají se jich výše uvedené body.

Jak zjistit výši nemocenské

Tohle každého z nás zajímá asi nejvíc: kolik vlastně dostanu, když budu na neschopence? Bohužel asi ne tolik, kolik byste potřebovali. 

Nemocenská se počítá z takzvaného denního vyměřovacího základu (DVZ), který se ještě „oseká“ podle určitých pravidel – říká se tomu redukční hranice a cílem je zajistit, že lidé s vyššími příjmy nebudou mít nemocenskou nepřiměřeně vysokou. Zároveň to ale znamená, že rozdíl mezi výplatou a nemocenskou je u lidí s lepšími příjmy ještě citelnější.

Stát vezme váš hrubý příjem za posledních 12 měsíců, vypočítá z něho průměrný denní výdělek a rozdělí ho do několika „pásem“. Z každého pásma započítá jen určitou část a z výsledného součtu se pak počítá nemocenská.

Konkrétní redukční hranice pro rok 2025 vypadá takto:

• do 1 552 Kč denního výdělku se započítává 90 %,
• z částky 1 552 – 2 328 Kč se započítává 60 %,
• z částky 2 329– 4 656 Kč se započítává 30 %,
• cokoliv nad 4 656 Kč se už nepočítá vůbec. 

Maximální redukovaný denní základ tedy může být cca 2 419 Kč. 

A kolik procent je nemocenská, která se počítá až z redukovaného denního základu?

• Od 15. do 30. dne nemoci 60 % DVZ,
• od 31. do 60. dne 66 % DVZ,
• od 61. dne dál 72 % DVZ.

Chybí vám v seznamu informace, kolik je nemocenská prvních 14 dní? To proto, že žádná není. V těchto dnech vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. Nemocenská prvních 14 dní tedy technicky není nemocenská. Bere se z průměrné hodinové sazby za poslední tři měsíce, ze které se dále počítá redukovaná hodinová sazba dle určitých redukčních hranic. Pro rok 2025 konkrétně:

Poté se z redukované hodinové sazby vypočítá 60% hodinová náhrada mzdy a ta se vynásobí počtem hodin, které byste odpracovali, kdybyste nebyli na neschopence.

Podrobný výpočet nemocenské

Jdeme na konkrétní příklad, ať se v tom lépe vyznáte. Protože průměrná měsíční hrubá mzda byla v ČR za první čtvrtletí 2025 cca 47 000 Kč, budeme počítat s touto částkou. 

Výpočet nemocenské od zaměstnavatele

Výpočet „nemocenské“ za prvních 14 pracovních dnů při klasické osmihodinové směně bude pro průměrnou hodinovou mzdu 276 Kč, což zhruba odpovídá měsíční hrubé mzdě 47 000 Kč, vypadat takto:

• 90 % z 271,60 → 244,44 Kč
• 60 % ze zbylých 4,40 Kč → 2,64 Kč
• redukovaná hodinová sazba celkem → 247,08 Kč
• 60 % z 247,08 → 148,248 Kč (hodinová náhrada mzdy)

Ale teď pozor – rozlišuje se doba nemoci a náhrada mzdy:

• Doba nemoci se počítá v kalendářních dnech – tedy od 1. dne neschopnosti včetně víkendů a svátků.
• Náhradu mzdy vám ale zaměstnavatel vyplácí jen za pracovní dny (směny), které vám nemoc překazila.

Takže to není 14 „placených dnů“, ale 14 kalendářních dnů nemoci, během nichž vám zaměstnavatel proplácí jen ty směny, které byste měli odpracovat. V případě klasického pracovního týdne od pondělí do pátku to tedy bude 10 pracovních dnů čili 80 hodin.

• 80 hodin × 148,248 (vypočtená hodinová náhrada mzdy) → 11 860 Kč (zaokrouhleno na koruny)

Za prvních 14 dnů nemoci dostanete od zaměstnavatele 11 860 Kč.

Výpočet nemocenské dávky od ČSSZ

Od 15. dne nemoci přebírá štafetu stát, konkrétně Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tady se počítá s průměrným denním výdělkem, který při 47 000 Kč měsíčně dělá cca 1 545 Kč. Vejde se tedy do první redukční hranice a vezme se z něho 90 %. Denní vyměřovací základ tak vychází na 1 391 Kč.

V případě pracovní neschopenky, která bude trvat 31 dní, obdržíte za 15. až 30. den nemoci 13 360 Kč.

• 60 % z DZV → 0,6 × 1 391 = 835 Kč
• 16 dní → 16 × 835 = 13 360 Kč

Za 31. den to bude 66 % z 1 391 Kč, tedy 919 Kč. Celková nemocenská (za 15. až 31. den nemoci) bude činit 14 279 Kč. 

Kdy a jak se vyplácí nemocenská

Podle zákona vám náhradu mzdy musí zaměstnavatel vyplatit ve stejném termínu jako běžnou výplatu. Takže pokud máte výplatní den 15. v měsíci, náhrada vám dorazí právě tehdy. Pokud máte opravdu hodného zaměstnavatele, může se stát, že náhradu mzdy obdržíte dřív – třeba hned po ukončení neschopenky.

A kdy chodí na účet nemocenská od ČSSZ? Nemocenská se vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky. A právě tady je „jádro pudla“ – kdy přijde nemocenská, závisí na tom, kdy lékař odešle elektronickou neschopenku a zaměstnavatel doklady o vašem příjmu a jestli bude všechno správně vyplněné. 

Kdy chodí nemocenské dávky v praxi

Představte si, že budete marodit celý listopad. Náhrady mzdy za prvních 14 dní nemoci vám přijdou s výplatou za listopad, tedy zhruba v první polovině prosince. U nemocenské od ČSSZ mohou nastat různé scénáře. 

• V ideálním případě lékař i zaměstnavatel pošlou všechno včas a správně vyplněné, „sociálka“ to zpracuje rychle a kolem 15. prosince máte nemocenskou na účtu. 
• V „katastrofickém“ scénáři se něco nepovede na první dobrou a podklady jsou správně vyplněné až skoro v půlce prosince. Kvůli vánočním svátkům si úřednice na zpracování podkladů dají zákonné maximum 30 dnů a vy nemocenskou uvidíte až zhruba v půlce ledna.  

Vzhledem k předávání štafety po 14 dnech, pokud budete v pracovní neschopnosti kvůli klasické viróze nebo chřipce, s největší pravděpodobností dostanete jen „nemocenskou“ od zaměstnavatele (s výplatou). Stát se do toho ani nestihne zapojit. Při vážnější nemoci nebo úrazu však buďte raději připraveni i na horší scénář, kdy můžete zůstat měsíc úplně bez příjmu.

Dokdy se vyplácí nemocenská

Určitě vás také zajímá, jak dlouho se vyplácí nemocenská. Maximální podpůrčí doba je standardně 380 dnů (tj. zhruba rok a kousek). Pokud je to nutné, může být na žádost lékaře i prodloužena. Na běžné nemoci či úrazy se ale většinou vztahuje standardní podpůrčí doba.

Proč nespoléhat jen na vyplacení nemocenské

Když onemocníte, zaměstnavatel ani stát vás úplně na holičkách nenechají. Problém je, že nemocenská není výplata, ale spíše jen záplata. A někdy ani to ne. Pár příkladů, které mluví za všechno:

• Když se vrátíme k našemu příkladu s listopadovou nemocí a hrubou měsíční mzdou 47 000 Kč, místo cca 38 000 čistého dostanete zhruba 26 000 Kč. A to je docela rozdíl – zvlášť když máte rodinu a pravidelné výdaje, které musíte platit i během pracovní neschopnosti.
• Lidé s polovičním úvazkem, pracující na dohodu nebo s minimální mzdou se často nestačí divit – jejich nemocenská je v řádu stokorun denně. To v praxi znamená, že pokud vypadnou z práce na delší dobu, nemají z čeho zaplatit ani základní výdaje.
• OSVČ bez nemocenského pojištění nedostanou vůbec nic. To je možná největší šok – spousta živnostníků až při první vážnější nemoci zjistí, že když si nemocenské pojištění neplatili, stát jim nepošle ani korunu. Veškerý příjem se ze dne na den zastaví. 

Ve spoustě případů je nemocenská zkrátka jen minimální pomoc, která nestačí pokrýt ani polovinu běžných výdajů. A proto se vyplatí přemýšlet o dalších možnostech, jak se finančně zajistit, když člověk onemocní.

Jak si zajistit finanční jistotu při pracovní neschopnosti

Když si člověk spočítá, kolik by mu během neschopenky reálně přišlo, logicky ho napadne otázka: „A co mám dělat, když mi to nebude stačit?“ Někdo má možná našetřené rezervy a zvládne to pár týdnů nebo měsíců utáhnout z úspor. Jenže ruku na srdce – kolika z nás se to opravdu týká?

A právě tady přichází na řadu pojištění pracovní neschopnosti. Jak funguje?

• Pojišťovna vám vyplácí denní dávku, když jste v pracovní neschopnosti.
• Výši dávky si nastavíte podle sebe – tak, aby spolu s nemocenskou od státu pokryla vaše běžné výdaje.
• Často si můžete zvolit i karenční dobu (např. jestli chcete, aby vám pojišťovna platila od 15. dne neschopnosti, nebo až později).
• Pojištění od Mutumutu kryje i duševní nemoci a problémy se zády, což jsou časté důvody pracovní neschopnosti, které ne každé pojištění dokáže pokrýt.

Nemusíte se tedy stresovat, jestli zvládnete zaplatit nájem nebo hypotéku a zda udržíte rodinný rozpočet nad vodou. Náhrada mzdy a státní nemocenská jsou základ. Chcete-li však mít klid a jistotu, že vás nemoc nesrazí na kolena finančně, vyplatí se mít pojištění pracovní neschopnosti jako doplněk.