Jak si najít čas na sportování, i když na něj vlastně žádný čas nemáte

Internet je plný dobře míněných rad, jak si v zaneprázdněném životě matky, manželky a pracující ženy najít „čas na sebe a na sportování“. Vyzkoušela jsem je všechny, přísahám. Jak to dopadlo? 

Priority a „nepriority“

Hledání času na sebe je ve skutečnosti souboj priorit v mém životě. Je o tvrdém přesvědčování sebe samé nechat „nepriority“ plavat. Jenže je těžké vybrat jich jen několik, když jsme byli s manželem na všechno sami, bez babiček nebo skvělé sestry, která by občas pohlídala děti. S jedním platem a rodičovským příspěvkem jsme si chůvu mohli dovolit jen příležitostně. Potřeby mé rodiny byly vždy důležitější než cvičení.

Zajímá vás, kolik procent z pojistného bychom za vaše každodenní aktivity vrátili právě vám? Spočítejte si to u nás na webu!

Nejlepší tipy jak si najít čas na sportování… aspoň podle internetu 

I navzdory tomu jsem pár skvělých rad, kde najít čas na cvičení v přeplněném dni, vyzkoušela. Jet na kole do práce, cvičit doma, koupit si permanentku, aby mě to nutilo u sportu vydržet. Takhle napsané to zní hezky… A tady je pravda o tom, jak to ve skutečnosti dopadlo v životě jedné normální pracující matky a manželky.

1. Jet ráno do práce na kole místo autem či tramvají pro mě znamená vyrazit v 5 ráno. Je to kus cesty a já nemám takovou výdrž, takže musím odpočívat. Když přijdu na kole do práce, musím si dát sprchu. A taky si umýt zpocené vlasy, odlíčit se a znova se nalíčit, usušit a vytvarovat si vlasy, nemluvě o tom, že takovou akci musím naplánovat den dopředu a přinést si do práce oblečení na převlečení.
2. Vyhradit si hodinku na cvičení ve fitku ve skutečnosti znamená vyhradit si dvojnásobek času. Protože tam musím dojít, převléknout se… a to nemluvím o všech těch peripetiích po cvičení, o kterých jsem psala výše.
3. Vyhradit si na cvičení hodinku doma je takřka neproveditelné. Jen co začnu cvičit, už musím utírat vylité mléko a sbírat střepy z rozbité sklenice. 
4. Koupit permanentku do fitka nebo na pravidelné lekce jsou pro mě naprosto vyhozené peníze. Každou druhou (nebo i každou první) lekci je jedno z dětí (nebo obě) nemocné, manžel na služebce nebo jsou moje baterky na nule.

Občas to chce jen čas… a trochu jiný druh motivace

Tak jsem raději počkala pár let, než děti povyrostly, a zkusila to znovu. Děti jsou již celkem „samoobslužné“, ale volný čas mi vyplňují aktivity, které mají opět vyšší prioritu než cvičení. A navíc jsem zjistila, že nesnáším rutinu a pravidelně se opakující činnosti.  Tak jsem se rozhodla koukat i po motivaci zvenčí.

A přišlo Mutumutu – životní pojištění které vás odmění, když se hýbete a pečujete o své zdraví. Díky aplikaci a týdenním výzvám jsem se aspoň snažila víc chodit. Pořídila jsem si fitness hodinky a stanovila si minimální denní cíle. Reálné, dosažitelné, takové, které přirozeně patří do mého života. 

Shodou okolností jsou to takové cíle, které Mutumutu ocení alespoň pár body. Například nachodit aspoň 7 500 kroků denně a vystoupat tři patra. Tyto aktivity jsem si nastavila jako denní minimum. Na fitko jsem si vyhradila čas aspoň jednou za měsíc. Ale jasně, jsou i dny, kdy se mi nedaří to vše plnit dle plánu. V takové dny si hledám skulinky mezi jinými prioritami. (A zase ty priority.)

Chcete vědět, kolik by zrovna vás stálo pojištění, co vám vrátí peníze za zdravý životní styl? Spočítat si to můžete u nás na webu. Nezávazná kalkulačka je plně online a do 2 minut máte výsledek. 

Přizpůsobte si pohyb a sportování vlastnímu životnímu stylu

Všechny ty „zaručené rady“ říkají, že cvičit se musí pravidelně, před jídlem, ideálně ráno a minimálně 20 minut. Já si ale vytvořila trochu jiný model. A díky němu jsem ve svém nacvakaném časovém harmonogramu našla prostor pro pohyb. Jak teď moje cvičení vypadá?

• Když si čistím zuby, unožuji
• Když náhodou nastane chvilka, že sedím a koukám na telku, kroužím kotníky, nebo držím natažené nohy s propnutými koleny a posiluju stehna
• Když čekám na výtah nebo tramvaj, stoupám si na špičky a pak na paty
• Když se účastním nekonečné schůze, dlouhé sezení střídám se stáním či chůzí
• Když jdu se psem, dáváme si takové nespravedlivé závody. Hodím mu míček za sebe a pak běžím, než mě zase doběhne (ještě že je náš pes tak rychlý)
• Když vařím a minutka má zvonit za 2 minuty, opřu se rukama o kuchyňskou linku a dělám takové polo-kliky
• Když se vracím z práce, než naskočím zase do role maminy, vystoupím o jednu zastávku dřív a dojdu to pěšky
• Kdykoliv jdu bytem a hraje hudba, tančím
• Když vykládám nákup, místo jednoho normálního vyložení na pult se předkloním a zvedám mléko jako činky, opakuji pětkrát. Když ukládám konzervy a lahve do spodních přihrádek potravinové skříně, udělám s každou nádobou dřep
• Když si o víkendu po obědě najdu chvilku na kafe a knížku, sednu si na balkon do křesla, ale neopřu se. Nějakou chvíli držím záda pár centimetrů nad opěrátkem, dokud to moje břicho vydrží

Sice od Mutumutu nedostanu body za všechny aktivity ze seznamu (takové odměňování za kafe a čtení knížky, to by bylo!), ale mám z toho i jiné benefity. Prokrvenou pokožku, rozpumpované srdíčko i cévy a hlavně klid v duši, že jsem dnes udělala aspoň něco pro sebe. 

Já vím, že to není žádná hitovka. Ale tam, kde není prostor na velké cvičení, musí být člověk jako já (příliš náročný) spokojen i s málem.

Neznamená to, že bych všechny ty rady, o kterých jsme na blog Mutumutu psali i dříve, házela do koše. Ale každý jsme jiný. Někdo potřebuje řád a třikrát týdně se trápit v posilovně… a někomu jinému třeba pomůže můj upravený model, jak si najít čas na cvičení. 

Mutumutu nadále zůstává díky své hravé aplikaci mým velkým motivátorem a tím, kdo mě hecuje k zdravému pohybu. Jejich týdenní výzvy se mi daří plnit v průměru na 90 %. A tak mi každý kvartál vyplatí na účet zpátky 27 % toho, co jsem jim zaplatila na pojistném. Zkuste to taky!

A pokud jste jen zvědaví, tady zjistíte, kolik Mutumutu vrátí právě vám: