Dostat se do formy ve středním věku se vyplatí stejně, jako když sportujete od mládí

Začnete-li se hýbat mezi 40 a 50 lety, snižujete riziko předčasné smrti natolik, jako kdybyste sportovali od útlého mládí. Být aktivní ve středním věku se tedy rozhodně vyplácí, tvrdí výzkumníci.

Při srovnávání cvičebních zvyků lidí během jejich života až do jejich smrti vědci zjistili i to, že pokud usnete na vavřínech a cvičit přestanete, všechny „benefity“, které jste si „vycvičili“, zase poměrně rychle ztratíte.

Nikdy není pozdě začít

„Když si osvojíte aktivní životní styl a začnete se věnovat nějakému sportu v mladším nebo středním věku, prodloužíte si život,“ říká dr. Pedro Saint-Maurice, vedoucí studie z National Cancer Institute ve Spojených státech. „Pokud aktivní nejste a rozhodnete se pro tuto změnu až po čtyřicítce nebo po padesátce, můžete z toho profitovat úplně stejně.“

Studie, kterou publikoval magazín Jama Network Open, se opírala o sledování více než 300 000 Američanů ve věku 50–71 let, kteří se výzkumu zúčastnili v polovině devadesátých let. Měli odpovídat na otázky ohledně zdraví a aktivního životního stylu. Výzkumníci je poté pomocí národních registrů sledovali a získali data, kdo z nich kdy zemřel a na co.

Minulosti navzdory

Poté co zohlednili faktory jako věk, pohlaví, kouření či nekouření a jídelníček účastníků, zjistili, že ti, co cvičili do středního věku, měli nižší riziko smrti v následujících letech než ti, kteří nikdy nevkročili na sportoviště. Když se však vědecký tým podíval na 10 různých vzorců toho, jak byli lidé aktivní napříč svými životy, zjistili něco, co je překvapilo.

Muži a ženy, kteří se ve věku 40–61 let začali věnovat sportu v rozsahu zhruba 7 hodin týdně, si snížili riziko smrti v následujících letech o 35 %. Dostali se tedy zhruba na stejné číslo jako ti, kteří kolem třicítky se sportem přestali.

Nic netrvá věčně

Podobný trend vědci vystopovali, když se podívali na vztah mezi cvičebními návyky a dvěma konkrétními příčinami úmrtí: kardiovaskulárními nemocemi a rakovinou. Jak asi tušíte, nižší riziko, že je postihnou, měli ti, kteří sportovali v mládí. Ochranný efekt sportu ale nevydržel věčně. Ti, kteří se ve středním věku sportu věnovat přestali, se v pravděpodobnosti úmrtí nijak nelišili od těch, co byli celý život gaučoví povaleči. „Když jste aktivně sportovali a postupem času toho nechali, přišli jste o většinu výhod, které jsou se cvičením spojené,“ tvrdí Saint-Maurice.

Abychom byli fér…

Výzkumníci ale zdůrazňují, že nasportované hodiny představovaly pro účely studie pouhý odhad. Přesto jsou jejich zjištění velmi důležitá. Studie má samozřejmě své mouchy, například fakt, že se zakládá na individuálních vzpomínkách na to, jak byl kdo v průběhu života aktivní, přestože se výzkumníci ptali na totéž znovu s odstupem šesti měsíců. A také to, že se zaměřili pouze na úmrtí spojená s civilizačními chorobami, nikoliv na nemoci nebo celkovou kvalitu života.

Zůstaňte silní

Dylan Thompson, specialista na lidskou fyziologii z univerzity v britském Bathu, upozornil také na to, že studie nezohledňuje pohyb jakožto součást běžného života a zaměřuje se pouze na rekreační sport. Přesto podle něj přináší dobré zprávy: „Je to jen další z hromady důkazů toho, jak jsou fyzická aktivita a cvičení důležité pro zdravý život. A také ukazuje, že nikdy není pozdě začít.“ Doktor Charlie Foster z Bristolské univerzity k tomu dodává, že je důležité zaměřit se nejen na fyzickou aktivitu, ale také na sílu. „Pokud budete silní a budete napříč životem pracovat na tom, abyste takoví i zůstali, zvýšíte své šance na to, že se vám civilizační choroby jednou obloukem vyhnou,“ upozorňuje.

V Mutumutu podporujeme ty, kteří jedí zdravě, sportují a nekouří. Nabízíme vám za to až 30 % z ceny pojištění zpátky.